22.5.2017
Nepřítomnost jednoho nebo obou varlat v šourku odrůstajícího štěněte je jedna z nejčastějších vad, s níž se chovatelé setkávají. Je to také jedna z oblastí, v níž se často chovatelé a veterinární lékaři neshodnou na optimálním řešení. Co je dobré pro zdraví jedince a jeho potomků, nemusí být z chovatelského hlediska dobré pro celé plemeno. Proto považuji za důležité seznámit Vás, čtenáře, s detaily této problematiky.
Proč k tomu vůbec dochází
Nejprve je třeba vysvětlit některé pojmy. Kryptorchismus je vada vývojová a dědičná, tedy na potomstvo ji přenáší rodiče. Je možné se setkat i s názorem, že se v některých případech může jednat o vadu vývojovou vrozenou, tedy zde dědičnost nehraje žádnou roli. Ale vzhledem k tomu, o jak vážný problém se jedná a přenos na potomky je nezpochybnitelný, je na tuto vadu obecně nahlíženo jako na vrozenou dědičnou. Dědičnost je v tomto případě homozygotně recesivní, jedinec musí zdědit recesivní alely od obou rodičů. Pokud by zdědil pouze jednu alelu od jednoho z rodičů, bude nositelem, ale vada se u něj neprojeví. Proto může mít pes s oběma varlaty v šourku kryptorchidní potomstvo. Fena je samozřejmě vždy jen skrytou nositelkou recesivní alely genu. Je prokázáno, že výskyt kryptorchismu se zvyšuje spolu s vyšším stupněm inbreedingu – tedy příbuzenské plemenitby.
Trochu embryologie…
Varlata se utvářejí od začátku druhého trimestru březosti. Vlivem samčího pohlavního hormonu testosteronu vyvíjejícího se štěněte se varle postupně z oblasti ledviny, kde je založeno, dostává přes dutinu břišní až do šourku. Tento proces by měl být dokončen do pátého týdne, nejpozději ale do konce osmého týdne věku štěněte. Nestane-li tak, jedná se o kryptorchismus vrozený. Získaný kryptorchismus je velmi vzácný, potom je příčinou nějaký mechanický vliv na tkáň varlete. Rozeznáváme několik typů kryptorchismu – monorchismus – jedno varle se nevyvinulo vůbec, anorchismus – nedošlo k vývoji ani jednoho varlete, jednostranný kryptorchismus – jedno varle sestoupilo do šourku a oboustranný kryptorchismus – obě varlata zůstala na cestě a šourek je prázdný. Takový jedinec je neplodný. Nejčastější variantou je jednostranný kryptorchid. V tomto případě zdravé varle produkuje spermie a plodnost je zachována. Záleží také na tom, kde se chybějící varle nachází. Může zůstat v dutině břišní nebo těsně za tříselným kanálem.
Diagnostika
V oblasti tříselného kanálu je možné varle při pečlivé palpaci nahmatat. Pokud se nachází v dutině břišní, je diagnostika složitější a u malého štěněte nemožná. U mladého psa, jehož růst je dokončen, může varle v břiše najít jen lékař mající velké zkušenosti s ultrasonografickým vyšetřením.
Možné zdravotní komplikace
Největším rizikem, vyplývajícím z dlouhodobého pobytu varlete v dutině břišní, je vznik nádorového onemocnění. Varle ke svému správnému vývoji a funkci potřebuje nižší teplotu, než je teplota těla. Proto příroda zařídila jeho sestup do šourku, kde se po celý život jedince nachází v ideálních podmínkách. U starších kryptorchidů se pak nesestouplé varle stane místem rozvoje většinou benigního, ale někdy i maligního tumoru. Je-li benigní, může se jednat o seminom, tumor intersticiálních buněk nebo Sertoliho tumor. Posledně jmenovaný název možná něco řekne těm čtenářům, kteří mají v oblibě knihy Jamese Herriota. Jedna z kapitol půvabně popisuje obtíže malého pejska a jeho pána, typické pro tento druh nádoru. Sertoliho tumor totiž produkuje estrogeny a u psa se tedy projeví tzv. feminizační syndrom. Začne ztrácet srst, zvětšuje se mléčná žláza, často se spustí mléčný sekret. Pes je atraktivní pro ostatní psy jako hárající fena. Břicho je neprohmatné a bolestivé v důsledku zvětšeného varlete uvnitř. Jediná terapie je chirurgické odstranění postiženého varlete.
V případě maligního procesu je pak velké riziko rozsevu nádorových buněk do dalších orgánů dutiny břišní.
Jaké máme možnosti?
Pokud se varle nachází kolem 5.týdne v tříselném kanále, je možné mu opatrnou opakovanou masáží pomoci k sestupu do šourku. Dříve se také prováděla několikanásobná aplikace hormonálních preparátů, která může sestup také usnadnit. Tato procedura má ale jen velmi malou úspěšnost a dnes se tento postup již nedoporučuje. Jedinou správnou volbou je kompletní kastrace, prováděná u mladého psa. Majitelé se někdy dožadují stažení varlete do šourku a jeho chirurgickou fixaci v něm. Tento postup by byl nejen velmi složitý na provedení, ale především neetický z chovatelského hlediska.
Tedy hledisko chovatelské…
Jak již bylo řečeno, kryptorchismus je přenášen z rodičů na potomstvo. Z toho tedy vyplývá, že kryptorchidní jedinec by neměl být nikdy otcem. Toto platí zejména v chovu čistokrevných plemen. V takovém případě je pak tato vada v chovu dále rozšiřována. Někteří chovatelé argumentují tím, že v případě striktního vyřazování kryptorchidů z chovu by došlo k výraznému zúžení chovatelského materiálu – bylo by málo zdravých chovných psů. Důsledkem by byl vyšší stupeň příbuzenské plemenitby v chovu a tedy opět vyšší pravděpodobnost vady v budoucím potomstvu. Trochu začarovaný kruh, že. Osobně se domnívám, že pes kryptorchid by měl být co nejdříve, jakmile to ošetřující veterinární lékař doporučí, kompletně vykastrován. Co nejdříve proto, aby se minimalizovala možnost, že bude otcem. Z téhož důvodu je třeba odstranit obě varlata, i to v šourku. Současně je zde důležité i zdravotní hledisko, nebo-li čím dříve bude varle z dutiny břišní pryč, tím menší bude pravděpodobnost vzniku nádoru.
Nemám samozřejmě jednoduché řešení chovatelského problému s malým počtem chovných psů. Ale nedávno jsem sháněla štěňata dvou málopočetných českých plemen a překvapením pro mne bylo, kolik chovných jedinců žije v zahraničí. Domnívám se, že tohle by mohla být cesta, jak dostat „čerstvou“ krev do chovu. Celá problematika je ale samozřejmě mnohem složitější.
Týká-li se problém psa bez rodokmenu nebo křížence, měl by být přístup k takovému případu naprosto stejný. Bude-li voříšek – kryptorchid – pobíhat po vesnici a produkovat další kryptorchidní potomky, bude se jen rozšiřovat počet psů trpících zdravotními komplikacemi kryptorchismu. Současně se bude v samičím potomstvu posilovat přenašečství této vady.
Pár slov na závěr
Jistě se najdou čtenáři, nesouhlasící s mými názory ohledně radikálnosti řešení kryptorchismu. Než ale budete mluvit o chudáku psovi, který musí v mládí na zbytečnou operaci, uvažujte prosím o ostatních popsaných okolnostech problému zvaném kryptorchismus.
