20.7.2017
S kožními problémy se u koček v ordinacích setkáváme méně často než u psů. Přesto ale díky jejich úpornosti a často zdlouhavému a obtížnému řešení stojí tato kapitola za alespoň stručný přehled těch nejdůležitějších onemocnění.
Jak poznám kožní problém
Jako první příznak se většinou objeví svědění. Kočka se začne na postižených místech škrábat a olizovat. Po důkladné prohlídce srsti pak můžeme najít zarudlá, oteklá místa s tvorbou krust nebo šupin. Dále se objevují místa bez srsti, tzv. alopetická ložiska. Často, zejména u koček chodících ven, nacházíme otevřené rány či abscesy s hnisavou sekrecí.
Domácí lékárnička nebo veterinář?
Najdeme-li jen malou ranku nebo kožní erozi a nikde v okolí není nic jiného, může se jednat jen o malý lokální problém. V takovém případě můžeme jako první zkusit např. heřmánkovou nebo oblíbenou kalciovou mastičku z domácích zásob. Je ovšem třeba mít na paměti, že kočka, natřeme-li jí cokoli na kůži, bude reagovat úpornou snahou o odstranění onoho preparátu. Ošetřené místo začne intenzivně olizovat a nejen že odstraní a pozře vše, na co dosáhne, ale v důsledku mechanického dráždění a zvlhčení slinami dojde pravděpodobně i ke zhoršení původních potíží. Řešením je nechat léčbu na veterinárním lékaři, který dle stavu zvolí buď lokální léčbu doplněnou o prostředek zabraňující automutilaci, nebo léčbu celkovou.
Ušní svrab
Vyskytuje se velmi často u venkovních koček. Původcem je roztoč rodu Otodectes. Hlavním příznakem je výrazná svědivost ušních boltců, kočka si je bez ustání drbe. Uvnitř zvukovodu nacházíme tmavý sekret připomínající kávovou sedlinu. Onemocnění není přenosné na člověka ani na psa, pouze na jinou kočku. Diagnostika je snadná, dospělé roztoče nacházíme ve výtěru z ucha. Dříve se k léčbě používaly ušní kapky s obsahem antiparazitika. Bylo ovšem velmi obtížné nakapat je do uší tak, aby si je kočka pak neolízala z pacek, kterými se okamžitě očistila. Navíc byla jejich aplikace velmi nepříjemná, takže se podařilo bez boje nakapat jen první dávku. V současné době proto dáváme přednost dvojí aplikaci spot on s účinnou látkou selamectin, který se posléze vstřebává do krve. Není tedy třeba kapat nic přímo do ucha.
Dermatofytoza
Za odborným názvem se skrývá kožní plísňové onemocnění. Původcem jsou plísně rodu Microsporum nebo Trichophyton. Kočka může být bezpříznakový přenašeč nebo se u ní mohou projevit kožní změny od nenápadných drobných kruhových ložisek až po krustózní zarudlé alopatické léze. Vyskytují se zejména na hlavě a krku, případně na končetinách. V začátečním stadiu nemusí tato místa nijak svědit. Plísně patří mezi zoonózy, jsou tedy přenosné na člověka a jiná zvířata. Diagnóza je potvrzena kultivací odebraného materiálu na speciálním médiu. Léčba je pak lokální nebo celková podle rozsahu postižení.
Alergie
U koček můžeme alergická kožní onemocnění rozdělit do tří hlavních skupin. První je alergie na bleší kousnutí. V tomto případě má kočka svědivé kožní změny převážně v oblasti hřbetu, mezinoží nebo boků. V těchto místech může dojít k prosté ztrátě srsti, ale také k výskytu strupovitých zánětlivých lézí. Kočka s touto chorobou by měla být léčena vnějšími antiparazitiky nepřetržitě po celý rok. Další alergií je pak atopická dermatitida – alergeny se v tomto případě nacházejí v prostředí (pyly, domácí roztoči, plísně apod.). U koček je vzácnější než u psů. Změny se vyskytují převážně na hlavě, krku, podpaží a tříslech. Diagnostika nebývá snadná a tito pacienti často musí podstoupit léčbu kortikoidy. Poslední je pak alergie na krmivo. Je třeba rozlišit alergii a nesnášenlivost některé složky krmiva. Ve druhém případě jsou projevem trávicí obtíže – především chronické průjmy a zvracení. Hlavním příznakem alergie na krmivo jsou kožní léze. U koček nejčastěji opět na hlavě a krku. Nejlepším diagnostickým nástrojem je dermatologická klinická dieta, podávaná alespoň 6 týdnů, během kterých se stav zlepší. Postupným přidáváním jednotlivých původních složek potravy lze zjistit, co bylo vyvolávající příčinou.
Kožní abscesy
Kočky, které mají příležitost chodit ven nebo dokonce žijí pouze venku, se mohou zúčastnit rvačky s jiným příslušníkem kočičí rasy. Z těchto bojů si pak odnášejí četná zranění, jejichž důsledkem může být tvorba podkožního abscesu. To je dutina, jejímž obsahem je hnisavý výpotek. Pokud není absces léčen, obsah stále přibývá a pokud se bakterie v něm obsažené dostanou do krve, důsledkem může být i život ohrožující sepse. Většinou však absces včas praskne a na kůži pak nacházíme hnisavý obsah. Kočka v té době bývá apatická, s horečkou a místo abscesu je bolestivé na dotek. Kousná rána, která je nejčastěji příčinou, může být velmi malá a nenápadná. Je proto důležité, máme-li podezření na účast naší kočky v takové půtce, důkladně ji po návratu domů prohlédnout. V případě nálezu ranky je nejvhodnější po primárním očištění místa třeba čistým kapesníkem rovnou navštívit veterinární pracoviště. Čím dříve dostane kočka s kousnou ránou antibiotika, tím rychleji se vše zahojí.
Kočičí akné
Ano, skutečně i kočky mohou trpět akné. Zejména na bradě nacházíme typické černé tečky, což jsou ucpané mazové žlázky. Toto onemocnění může mít mnoho primárních příčin. Pokud najdeme jen několik samostatných pupínků, většinou není třeba žádná terapie. Zhorší-li se stav do výrazně zánětlivých plošných lézí, je nutné nalézt primární příčinu a zahájit antibakteriální terapii.
Psychogenní dermatoza
Jedná se o kožní onemocnění, jehož příčinou je u koček většinou nějaký stresový faktor. Stěhování, nový člen domácnosti, ať už zvíře nebo člověk, ale i drobnosti, jako je změna kočkolitu nebo přemístění boxu s ním. Stresovaná kočka se začne intenzivně olizovat v oblasti hřbetu nebo břicha, dochází ke ztrátě srsti i zánětu kůže. Je třeba odstranit důvod jejího stresu. Pokud se ho nepodaří objevit, lze zkusit syntetické kočičí feromony či jiné přírodní antistresové prostředky.
V dnešním článku jsem stručně popsala jen ty nejdůležitější kožní onemocnění koček. Podrobný popis by vydal na celou knihu. Jak si laskavý čtenář všimne, příčiny těchto obtíží u koček jsou velice rozmanité a může se jednat o banalitu, ale i o příznak vážné choroby. Proto doporučuji nenechat léčení kožních změn na přírodě, ale i zdánlivě malý problém konzultovat s veterinárním lékařem.
