27.7.2018
Když veterinární lékař vysloví podezření na degenerativní onemocnění kloubů, upře na něj většinou majitel kočky tázavý pohled. Kočka že může mít artrózu? Je to zvláštní, ale to, co u psa nikoho nepřekvapí, u kočky bývá důvodem k nedůvěře ve stanovenou diagnózu. Ano, i u tvora tak lehkého a pohyblivého jako kočka mohou být chronické bolesti kloubů dlouhodobě obtěžujícím problémem.
Co je to osteoartróza?
Jedná se o degenerativní onemocnění, při němž je postižen jeden nebo více kloubů. V těchto místech se nachází chronický zánět způsobující přetrvávající bolest. Věřím, že mnoho čtenářů má s touto chorobou osobní zkušenost, neboť v lidské populaci je artróza mnohem častější než u koček. U kočky bývá postižen loketní a kyčelní kloub, ale může se rozvinout v kterémkoli kloubu v těle. V nemocných kloubech ubývá kloubní chrupavky, snižuje se produkce kloubního mazu a zhoršuje se jeho pohyblivost. Setkáme se s ní zejména u starších zvířat, některé studie uvádějí, že u koček nad 12 let se vyskytuje s více než 90% pravděpodobností!
Jak se artróza projevuje?
Kočky jsou bohužel zvířata, u nichž se nemusí i dlouhodobě bolestivý stav projevit vůbec nijak. Velmi zřídka se onemocnění kloubů, na rozdíl od psa, projeví kulháním. U kočky můžeme problém spojený s artrózou poznat spíše na změně jejího každodenního projevu a chování. Právě díky tomu je často tento problém přehlédnut a k diagnostice a pomoci postiženému jedinci nedojde. Nejdůležitější klinické projevy artrózy u koček jsou:
- Zhoršení pohyblivosti se projeví zejména neochotou ke skákání na oblíbená místa. To se týká i míst na spaní. Pokud kočka spávala vždy na vyvýšeném místě, můžete ji náhle vídat někde níž. Stejně tak i dříve snadno dostupné bedny s kočkolitem ve větším domě mohou být u kočky s artrózou nyní příčinou vyměšování mimo ně. Při chůzi může být pozorována ztuhlost končetin.
- Z důvodu bolesti při ohýbání struktur pohybového aparátu může docházet ke snížení péče o srst. U kočky s obvykle krásnou a lesklou srstí objevíme zacuchaná místa, zejména na hůře dostupných místech. Naopak pozorujeme-li zvýšené olizování kožního pokryvu v místech nad postiženými klouby, může to být příznakem bolesti.
- Dalším příznakem může být zvýšená nedůtklivost až agresivita. Kočka začne nesnášet zvedání, česání nebo i hlazení zejména v oblasti páteře a zadních končetin.
- Sníží se její celková aktivita. Přestane chodit ven, je to zřejmé, zvláště trávila-li kočka celé dny či noci venku. Nehraje si tak, jako dříve. Přestane používat škrabadlo, což vyústí v dříve neobvyklý nadměrný růst drápů.
Stanovení diagnózy
Diagnostika se opírá zejména o anamnézu zahrnující výše uvedené skutečnosti, důkladné klinické vyšetření, a ideálně rentgenologické vyšetření postižených oblastí. U zvířat s pokročilými kloubními změnami a vyšší bolestivostí je většinou nutné použít analgosedaci či celkovou anestezii pro zhotovení kvalitních RTG snímků.
Chovatelská opatření
Na prvním místě je snížení tělesné váhy. Toto se týká zejména obézních koček, jejichž kostra musí nést větší hmotnost, než na kterou byla připravena. Stejně tak jako ostatní součásti pohybového aparátu trpí i klouby a degenerativní změny se s vyšší tělesnou hmotností zhoršují. Hubnutí velmi obézní kočky by mělo probíhat ve spolupráci s veterinárním lékařem.
Pelíšek a místa na spaní by měla být na teplém a nízko uloženém místě, kde nehrozí průvan.
Bednu s kočkolitem je třeba umístit na snadno dostupné místo, ve velké domácnosti by jich mělo být více.
Má-li kočka výše položené oblíbené místo, umožníme ji k němu cestu, např. pomocí schůdků.
U kočky žijící jen doma je třeba pravidelně stříhat přerostlé drápy.
Opatrně a s citem pomocí vhodného kartáče pomáháme kočce s údržbou srsti. Osobně doporučuji v těchto případech vyzkoušet silikonový kartáč, který kočky snášejí nejlépe.
Možnosti léčby
Byl-li by toto článek do časopisu o psech, mohla bych se nyní rozepsat o velkém portfoliu léků proti zánětu a bolesti. Kočky ale bohužel bývají velmi senzitivní na vedlejší účinky těchto preparátů a tak jejich použití u tohoto zvířecího druhu musí být uvážené. Zde platí, ostatně jako u koček často, nikdy nepodávat nic z domácí lékárničky. Právě léky ze skupiny tzv. nesteroidních antiflogistik (např. ibuprofen, paracetamol, acylpyrin) mohou být pro kočku opravdu nebezpečné. Např. konkrétně paracetamol je i v malé dávce pro kočku toxický. Měla jsem případ lékařky, která se snažila tlumit bolest u svého kocourka polovinou Paralenu a jehož selhávající játra pak vyžadovala intenzivní a dlouhodobou léčbu. Pro použití u koček máme k dispozici veterinární preparáty, které ale naneštěstí ne všechny kočky dobře snášejí. Každopádně je třeba vše konzultovat s veterinárním lékařem a vybírat zejména pro dlouhodobou terapii velmi pečlivě. Právě proto, že jsou naše možnosti v oblasti léčby omezené, doporučuji majitelům v těchto případech vždy péči o kočku s artrózou doplnit o kloubní výživu. Tu snáší organismus kočky naopak velmi dobře, bývá ale problém vybrat formu, kterou je kočka ochotna přijímat. Máme k dispozici velkou škálu výrobků ve formě gelu, prášku nebo tablet, které rozhodně stojí za to vyzkoušet.
Máte-li doma kočku, jejíž projevy se shodují s tím, co jste si právě přečetli, neotálejte s návštěvou veterinárního lékaře. Čím dříve bude pomoc nemocným kloubům zahájena, tím méně bolesti Vaše kočka utrpí. Pamatujte, že artrózu nelze vyléčit, je možné jen zpomalit její rozvoj a kontrolovat její příznaky.
