20.6.2018
Každý majitel psa se u svého miláčka alespoň jednou setkal s nějakými očními problémy. Některé z nich jsou snadno řešitelné, setkáváme se ale i s těmi vážnějšími, které vyžadují návštěvu u specialisty. Ano, i ve veterinární medicíně máme již specialisty oftalmology. Právě v oblasti očních chorob platí víc než kde jinde, že do domácí lékárničky bez konzultace s veterinárním lékařem nesaháme. A proč? Odpověď na tuto otázku přinesou následující řádky.
Pár slov úvodem
Oko lidské i psí má velmi komplikovanou, ale také téměř stejnou strukturu. Oční choroby obou druhů jsou proto opět téměř totožné. Najdeme zde onemocnění víček, spojivek, rohovky, ale i vnitřních struktur – čočky, změny nitroočního tlaku, ale i nádory. Tato problematika je značně rozsáhlá, budu se proto věnovat především chorobám, s nimiž se majitelé mohou setkat nejčastěji.
Onemocnění víček
U psů se poměrně často vyskytují vady utváření horních i spodních víček. Samostatná kapitola je pak třetí víčko. Některá plemena – např. šarpej, čau čau, buldoci nebo dobrman, mívají tzv. entropium. Jedná se o stav, kdy je víčko vtočeno směrem ke spojivce. Okraj víčka pak dráždí rohovku a dochází k chronickému zánětu spojivky a rohovky. Pokud není toto, pro psa velice bolestivé a obtěžující onemocnění léčeno, může být jeho důsledkem rohovkový vřed. Při dlouhotrvajícím zánětu spojivky pak může dojít také k rozvoji tzv. spastického entropia, kdy plemenná příslušnost nehraje žádnou roli. Jediným řešením je chirurgická korekce vtočeného víčka. Jedná se o plastickou operaci, která by měla být provedena zkušeným chirurgem. V komplikovaných případech se může stát, že bude v budoucnu třeba dalších korektivních zákroků. Opačný stav, kdy je víčko naopak příliš volné a jeho okraj nepřiléhá k očnímu bulbu, se nazývá ektropium. Můžeme ho vidět například u německých dog, basetů nebo bulmastifů. Důsledkem je expozice spojivky vnějšímu prostředí, opět její zvýšené dráždění a opakující se záněty. Opět, jediným řešením je chirurgická korekce. A nakonec tu máme víčko třetí. Člověk už z něj má jen rudiment a i u psa ho za normálních okolností vůbec nevidíme. Je to blanka, umístěná pod spodním víčkem směrem k vnitřnímu očnímu koutku. Na ní se nachází žláza, která produkuje maz ochraňující rohovku. Tato žláza někdy zbytní a zanítí se, což způsobí její výhřez směrem nahoru a ven. Psu se náhle objeví v oku velká rudá kulička. Dříve se přistupovalo k odstranění této žlázy, dnes se ale provádí specializovaným postupem chirurgická repozice žlázy pod spodní víčko. Odstranění žlázy totiž může způsobit snížení produkce mazu a zapříčinit vznik syndromu suchého oka, o němž bude řeč dále.
Záněty spojivky
Asi nejčastější oční problém, s nímž majitelé přicházejí do ordinace. Typický je výtok, podle jeho charakteru lze usuzovat na příčinu. Je-li výtok vodnatý a spojivka zarudlá, bývá to často alergie. Hlenohnisavý výtok znamená bakteriální infekci. V takovém případě je třeba s návštěvou veterinárního pracoviště neotálet. Kromě primárního zánětu může být takový problém i sekundární a hlavní příčinou problému může být například cizí těleso, třeba osina. Tu je samozřejmě potřeba co nejdříve odstranit. Opět se jedná pro postižené zvíře o stav extrémně nepříjemný a bolestivý.
Když zlobí rohovka
Rohovka je tenká průhledná vrstva, pokrývající celou oční kouli z přední strany. Může ji postihnout několik patologických stavů. Nejčastěji se jedná o mikrotraumata – například nepatrná, pouhým okem neviditelná ranka po neshodě kočky se psem, nebo miniaturní cizí těleso v podobě trnu z procházky v přírodě. Pokud je poraněna rohovka v celé svojí tloušťce asi půl milimetru, nastává skutečný problém. Oko začíná slzet a vypadá to, že pes trpí jen zánětem spojivky. A zde je přesně ten okamžik, kdy majitel nesmí vzít nějaké kapky z domácí lékárničky. Jakýkoli preparát, obsahující kortikoid, může stav oka po jedné aplikaci mnohonásobně zhoršit. Proto doporučuji s jakýmkoli výtokem vyčkat s kapkami až do návštěvy veterinárního lékaře. Ten provede speciální vyšetření tzv. fluoresceinem, který po nakapání do oka obarví část, kde je rohovka poškozena. Tím diagnostikuje i neviditelné ranky rohovky a ví, že do takového oka kortikoid přijít nesmí.
U krátkolebých plemen (např. pekinéz, mops, francouzský buldoček) může díky kožní řase v oblasti nosu, která je velmi blízko oční kouli, docházet k neustálému dráždění rohovky srstí vyrůstající z této řasy. Zvíře nadměrně slzí, a pokud nedojde k řešení stavu, vznikají v místě kontaktu rohovkové vředy. Řešením je výhradně plastická kožní operace zmíněné nosní kožní řasy. Majitelé mívají tendenci problém bagatelizovat a při představě finančních nákladů takové operace nechají psa slzet a kapou do oka různé preparáty. Ale umíme si my, kteří se mohou zbláznit, spadne-li jim do oka řasa, představit, co musí prožívat zvíře, které má stále zabodnuté vlastní chlupy v oku? Zvýšené slzení má vždy nějakou příčinu. Bývá viditelné u bílých psů jako tmavá stopa vedoucí od vnitřního koutku oka. Určitě stojí za to kromě snahy o odstranění neestetické barvy slzotoku také přijít na to, co je příčinou, i kdyby to představovalo návštěvu u specialisty.
Syndrom suchého oka
Je charakterizován jako nedostatek látek vlhčících povrch oka a okrajů víček. Suché oko je bolestivé, pálí a je náchylné k zánětům. Setkáváme s ním častěji u kokršpanělů, lhasa apso, WHWT a shitzu. Klinicky je typický hustý hlenovitý výtok a opakující se záněty spojivky a rohovky. Diagnostika se opírá o měření produkce slz jednoduchým testem. Léčba je doživotní aplikace lokálních imunosupresiv a umělých slz.
Katarakta
Nazýváme tak zákal oční čočky. Jedná se o poměrně běžné onemocnění starších psů a asi nejčastěji je ho možné diagnostikovat u pudlů. Může to být také komplikace některých chorob, jako například cukrovky. Dochází k postupné ztrátě zraku. Terapeutickou metodou volby je chirurgické řešení, při němž je vyjmuta postižená čočka a nahrazena implantátem. Katarakta je v každém případě choroba, jejíž řešení patří do rukou specialisty.
Glaukom
Při glaukomu je hlavní příčinou potíží zvyšující se nitrooční tlak. Nemocné zvíře cítí bolest, podráždění, dochází k pokusům o tření postiženého oka. Pokud není glaukom řešen, bolesti se zhoršují a může být evidentní zvětšení očního bulbu. Dochází ke chronicitě stavu a léčba je s pokračujícím problém pak obtížnější. Opět diagnostika a terapie bývá úspěšná v ordinaci oftalmologa.
Ach ty řasy…
U psů je to jedna z častých příčin potíží s okem, která umí zůstat dlouho neobjevena. Typickým případem je pes, přicházející se slzotokem a zarudlou spojivkou, někdy i hnisavým výtokem. Nasazené kapky problém na nějaký čas zlepší, ale opět se vše vrací a tak pořád dokola. Příčinou může být jedna nebo více řas, které vyrůstají z víčka směrem do oka a působí permanentní dráždění rohovky. Tyto řasy bývají opravdu nepatrné a často je lze vidět jen pod lupou. Bohužel nestačí je jen vytrhnout, neboť vyrostou na stejném místě znovu. Je třeba, aby je oftalmolog odstranil i s chlupovým váčkem při zákroku pod operačním očním mikroskopem.
Obturace slzného kanálku
Vlivem vrozených nebo získaných příčin může dojít k neprůchodnosti slzného kanálku, který vede slzy z vnitřního očního koutku do nosní dutiny. U psa je to poměrně dlouhá a úzká struktura. Jakmile dojde k jeho zúžení či úplnému zneprůchodnění, slzy vytékají volně z oka. Je třeba zjistit příčinu, proč k tomu došlo. V mnoha případech je možné kanálek opět uvolnit.
Nádory
Mohou být lokalizovány do kterékoli části oka. Nejčastěji se setkáváme s tumory na víčkách nebo v orbitě. Nádor na víčku, ať už benigní nebo maligní, je třeba odstranit vždy co nejdříve. S růstem se také zhoršuje operabilita nádoru, neboť se pohybujeme v oblasti s malým množstvím tkáně. Proto objeví-li majitel jakýkoli útvar v okolí oka, je nutné na nic nečekat a co nejdříve navštívit veterinárního lékaře. Novotvary v orbitě, tedy umístěné za očním bulbem, mívají vesměs dubiózní až špatnou prognózu. Majitel si většinou všimne toho, že oko začíná prominovat z očnice.
Když pes ztrácí zrak
Slepota, až už pomalu se rozvíjející nebo náhlá je něco, s čím musíme zejména u stárnoucího psa počítat. Příčin může mít mnoho, například kataraktu či chronické onemocnění rohovky. Majitelé často s tím, jak se ztráta zraku u jejich zvířete prohlubuje, propadají zoufalství a beznaději, srovnávajíc stejný problém u psa a člověka. Podle mých zkušeností ale slepý pes se správným přístupem rodiny majitele může žít zcela spokojený život. Orientuje se totiž na rozdíl od nás především čichem a tak se ztráta zraku na kvalitě jeho života odrazí jen málo. V takovém případě je vhodné nestěhovat nábytek, chodit na procházky po známé trase a se psem na vodítku. Snažit se vše svému psu zprostředkovat přes čichové vjemy. Pokud k takové situaci dojde, vězte, že vaše pozornost a péče dokáže se slepým psem zázraky.
