19.4.2018
Po přečtení titulku dnešního článku si určitě většina z Vás vybaví boreliózu, ale možná už nic jiného. Je jich víc? A u koček? Budete mít pravdu, že kočky jsou k většině nemocí přenášeným klíšťaty méně vnímavé než psi. Ale není to tak, že by kočka nemohla onemocnět také babeziózou, tularemií nebo hemobartonelózou. Že jste o těchto jménech nikdy neslyšeli? Nevadí, tak si o nich něco řekneme…
Borelióza
Kočky jí onemocní poměrně vzácně. Vyloučené to ale není a vzhledem k množství infikovaných klíšťat v našich klimatických podmínkách je nutné brát boreliózu i u koček v potaz. Onemocnění způsobuje bakterie Borelia burgdorferi. Přenáší jí klíště z infikovaného hostitele, většinou to jsou divoce žijící savci. Klíště musí na kočce zůstat přisáté alespoň 24 hodin, aby k přenosu infekce došlo. Tak dlouho bakterie potřebují, aby se dostaly ze slin klíštěte do krve kočky. Některé kočky zvládnou nákazu bez jakýchkoli příznaků, někdy k jejich rozvoji dojde. Nejčastěji se jedná o horečku, apatii, kulhání, otoky kloubů a nechutenství. Diagnostika se provádí sérologickým vyšetřením krve, bývá třeba několika stanovení hladiny protilátek. Léčba pak spočívá v několika týdenním podávání antibiotik, a čím dříve je zahájena, tím lepší prognózu choroba má. Ve vážnějších případech může být dlouhodobým následkem bolestivost kloubů. V každém případě je tedy důležité chránit kočky, zejména ty pohybující se venku, před klíšťaty.
Tularemie
Choroba, která je u koček spíše zajímavá než skutečně nebezpečná. Kočka se v případě tularemie řadí k druhům málo vnímavým, k její nákaze je tedy potřeba velké množství choroboplodných zárodků. Původcem je bakterie Francisella tularensis. Hostiteli jsou nejčastěji divoce žijící hlodavci, hraboši a krtci, z nichž se nákaza přenáší klíšťaty na divoké zajíce, králíky, lišky, veverky a také na domácí zvířata – tedy i kočky. Kromě toho se kočka může nakazit i pozřením infikovaného hostitele. Inkubační doba je jeden až deset dní od nákazy. Klinické příznaky zahrnují horečku, apatii, nechutenství a zvětšení mízních uzlin. Sérologické vyšetření krevního vzorku pak podezření na tularemii potvrdí nebo vyvrátí. Terapeuticky jsou podávána antibiotika.
Babezióza
Jejím původcem jsou prvoci – tedy jednobuněční parazité rodu Babesia. Tyto organismy žijí a množí se v červených krvinkách hostitele. Jsou přenášeny klíštětem obecným a pijákem lužním. U koček může k přenosu dojít i při pokousání. V Evropě se nejčastěji vyskytuje ve Středomoří – konkrétně v Itálii, Řecku nebo Chorvatsku. Se zvyšujícími se teplotami jsou babesie nacházeny stále severněji – v Německu, Rakousku a také na Slovensku. Klinické příznaky babeziózy zahrnují po dvou až třech týdnech od nákazy nechutenství, horečku a celkovou slabost, dále se prohlubuje anemie, objevuje se krev v moči, žloutenka a další nespecifické příznaky. Neléčený případ se pak může zhoršit až k příznakům postižení centrálního nervového systému a objeví se epileptiformní záchvaty. Diagnostika se provádí vyšetřením krevního nátěru na průkaz prvoků nebo lze prokazovat protilátky v krevním séru. Je také možné poslat klíště nalezené na kočce do laboratoře na vyšetření. Léčba je pro pacienta náročná s velkou variabilitou nežádoucích vedlejších účinků. Prognózu nakaženého zvířete zhoršuje nejen někdy delší doba do stanovení diagnózy, ale i nedostupnost účinných preparátů v ČR. Nejlepší je proto prevence, kterou je ochrana zvířete před klíšťaty. Babeziózou se může nakazit i člověk.
Hemobartonelóza
Jedná se o celosvětově rozšířené onemocnění, původcem je Mycoplasma haemofelis. Jsou to bakterie napadající červené krvinky koček. Vektorem jsou v tomto případě blechy i klíšťata. K přenosu může dojít i při pokousání nebo transplacentárně. Zajímavý je mechanismus účinku těchto bakterií na organismus. Ty se přichytí na stěnu červených krvinek. Imunitní systém kočky pak začne na takto obsazené krvinky reagovat jako na vetřelce a ničit je. Klinické příznaky choroby pak korespondují s anémií a všemi jejími důsledky. Objeví se bledé sliznice, horečka, apatie, pak žloutenka. Zvětší se slezina a mízní uzliny. Nejspolehlivější diagnostickou metodou je sérologické vyšetření krve. Důležité je onemocnění zachytit včas. Léčba spočívá v podávání antibiotik a podpůrné terapie, ve vážných případech může být nezbytná transfúze krve.
A na závěr?
Pokud jste dočetli až sem, možná jste se rozhodli svojí kočku na celé prázdniny usídlit doma pod přísným dohledem a jediný kontakt s přírodou jí umožnit přes dobře zavřené okno. Přimlouvám se za všechny příslušníky kočičího druhu, těšící se na léto a ven úplně stejně, jako my sami. Nechte je zanořit se do vysoké trávy a po dlouhých měsících zase cítit čerstvý vzduch a případně si ulovit některého z drobných obyvatelů zahrady. Když nepodceníte ochranu své milované kočky před hmyzími vetřelci, budete spokojení oba dva.
