Minulý díl byl věnován chorobám pohlavního aparátu psů – samců. Dnes budu pokračovat první částí týkající se fen. Téma je to logicky mnohem obsáhlejší, proto ho rozdělím do dvou článků.
Problémy s pohlavním cyklem fen, krytím, průběhem porodu, chorobami pohlavního aparátu a mléčné žlázy tvoří opravdu velkou část případů, s nimiž majitelé navštěvují veterinární zařízení. Jsem tedy přesvědčená, že detailní rozbor této problematiky bude zajímavý pro všechny majitele fen.
Stručně k anatomii pohlavního aparátu
Nebudu čtenáře unavovat podrobnými anatomickými pojmy, zmíním jen aspekty s praktickým významem. Vaječníky jsou malá oválná tělíska schovaná v tukovém útvaru – ovariální burze, umístěná za ledvinami na stropě dutiny břišní a jsou uchyceny pevným vazem k posledním žebrům. Prosím laskavého čtenáře majícího představu o kastraci jako o lehkém zákroku stojícím nekřesťanské peníze, aby si uvědomil, že operatér se ke zmíněným vaječníkům musí dostat přes celý obsah dutiny břišní. Na rozdíl od kočky výše uvedený vaz zabraňuje snadnému vybavení vaječníku do operační rány. Přesto musí mít chirurg naprostou jistotu, že vaječník odstranil celý a důkladně podvázal velké cévy k němu a od něho vedoucí. Dále pak navazují vejcovody ústící do děložních rohů. Ty jsou u zdravé feny úzké a dlouhé a končí v děložním těle, které potom pokračuje děložním krčkem do pochvy. Pochva je poslední částí pohlavního ústrojí. Zde se zmíním jenom o vyústění močové trubice ve spodní části její stěny, které je schované pod slizniční řasou, díky níž je vycévkování feny poměrně obtížná procedura.
Máme doma puberťačku
Puberta je i ve veterinární medicíně terminus technicus, takže pokud máte dospívající děti, můžete mít i bláznivou dospívající fenu. Toto období nastává obvykle po ukončení tělesného vývoje a je způsobeno hormonálním změnami v organismu. Věk, kdy k němu dochází, závisí na plemeni – u malých dříve, u velkých později, obvykle kolem osmého až dvanáctého měsíce. V té době přichází první říje – hárání. Ta bývá někdy nevýrazná nebo krátká, to je ale normální. První hárání se rozhodně nehodí ke krytí, říje bývá atypická a organismus ještě potřebuje čas k úplnému dokončení tělesného vývoje.
První říjí je odstartován koloběh pohlavních cyklů – každý z nich začíná háráním a trvá do začátku dalšího. Fena je považována za zvíře diestrické, tzn., že říjí dvakrát do roka. Ne každá fena to dodržuje, někdy může být interval mezi říjemi kratší, častěji však delší než půl roku. Také s přibývajícím věkem se interval většinou prodlužuje.
Pohlavní cyklus má 4 fáze: proestrus, estrus, diestrus a anestrus. Během nich se mění a kolísají hladiny jednotlivých pohlavních hormonů. Vlastní říje, při níž dochází k ovulaci, se nazývá estrus, období přípravy organismu k ní proestrus , následují diestrus trvající asi dva měsíce po hárání a zbytek doby hormonálního klidu se nazývá anestrus. Každou z těchto fází je možno detailně rozebrat nudnou teorií o buňkách a číselných popisech hladin jednotlivých hormonů. Já se raději budu věnovat tomu zajímavému a tím je stanovení optimální doby krytí.
Stanovení „dne D“
Proč vlastně stanovovat optimální dobu krytí, když stačí pustit fenu a psa k sobě, dát si na zahradě kafe a buď se fena nakrýt nechá a ke svázání dojde anebo nenechá a pak to zkusíme jindy? Důvodů může být více – např. důkladnost chovatele, časové možnosti majitele psa nebo feny a také krytí v zahraničí. V těch případech bývá správné načasování zvláště důležité, neboť se většinou platí každý skok chovného psa a pobyt v hotelu neplánovaně prodloužený také něco stojí.
Estrus je charakterizovaný především ochotou feny nechat se nakrýt, proto se optimální čas nachází v této fázi pohlavního cyklu s průměrnou dobou trvání 5 až 9 dní. Subjektivních příznaků, podle nichž se při hledání ideálního dne můžeme řídit, je několik – charakter výtoku, obvyklý počet dní od začátku hárání, svolnost k páření. Výtok, v proestrální fázi krvavý, se mění na žlutooranžový řídký a je ho méně. Bohužel to neplatí u všech fen, někdy přetrvává krvavý až do konce hárání. Co se týká svolnosti k páření, optimální doba krytí je udávána jako 3. až 4.den od jejího začátku. Některé feny se ale nenechají nakrýt ani na vrcholu říje, některé jsou naopak svolné kdykoli. A konečně, průměrná doba od začátku hárání se udává 10. až 13. den. To bohužel také neplatí vždy, u některých fen je 10.den pozdě a u jiných je 15.den brzy. A právě také kvůli těmto výjimkám, kterých v praktickém životě není málo, byly vyvinuty laboratorní metody ke stanovení ideálního dne D. Tyto metody jsou dvě – vaginální cytologie a stanovení hladiny progesteronu v krvi.
Vaginální cytologie je založena na změnách ve vzezření buněk sliznice pochvy během říje. Vzhled buněk se mění velmi rychle a tak je možné při opakovaných vyšetřeních stanovit, ve které fázi estru se fena nachází. A vycházejíc ze znalosti výše uvedeného teoretického základu, tedy za jak dlouho vyrazit na krytí. Výhodou této metody je její snadné provedení, nevýhodou je nutnost opakování a důraz na zkušenost vyšetřujícího. Není to tedy tak, že majitel přijde s hárající fenou na veterinu a po vyšetření očekává jasné datum, na kdy se má objednat k majiteli psa. Ideálně je třeba přijít několikrát za sebou a doufat, že dotyčný veterinární lékař je schopen správně vzorek odebrat a mikroskopický obraz zhodnotit.
Stanovení hladiny progesteronu v krvi je mnohem přesnější, ale má rovněž svá úskalí. Hladina progesteronu se také mění v průběhu hárání velmi výrazně a změny hladiny jsou rychlé. Pro představu od méně než 1 ng/ml v proestru po 30 až 60 ng/ml v diestru nebo březosti. Záleží na mnoha faktorech, zda nám progesteron pomůže či nikoli. Majitel musí být ochoten odběr krve opakovat, hladina se mění i během dne, takže veterinář musí stanovit, kdy ji optimálně odebrat. Dalším faktorem ovlivňujícím výsledek je laboratoř. Krev se odesílá do laboratoře, optimálně veterinární a ta musí být schopna výsledek dodat co nejdříve, ideálně v den odeslání. Ne každý veterinář má ale možnost krev ihned odvézt a většina dostupných laboratoří jsou humánní. Ty progesteron stanovují v jiných jednotkách a výslednou hodnotu je třeba přepočítat. Ale zpět ke konkrétním číslům – na začátku říje bude progesteron 2 – 3 ng/ml, v průběhu ovulace stoupá na 4,5 až 8 ng/ml. Během zrání vajíček se hladina pohybuje mezi 8 a 15 ng/ml, konec plodného období znamená hladina nad 15 ng/ml. Vrchol je v diestru a na jeho konci nacházíme opět jen bazální hladinu pod 1 ng/ml.
Když to jde naopak samo a stát se to nemělo
Majitel březí feny může být v podstatě ve dvou různých situacích – jako šťastný v očekávání chtěných štěňátek nebo jako nešťastný – ten syčák se k nám podhrabal, to bych rád věděl kudy a co já budu s těmi štěňaty dělat. Co s tím?
Metody řešení jsou v podstatě tři. První z nich je časná kastrace, druhá je hormonální ukončení nežádoucí gravidity a třetí možností je nechat fenu porodit. Přesto, že se to může zdát příliš razantní, je kastrace nejvhodnější metodou tehdy, když byl majitel rozhodnut fenu stejně kastrovat nebo by případná gravidita pro ni znamenala zdravotní riziko – jedná se např. o starší fenu. Pokud se rozhodnutí majitele i veterinárního lékaře ustálí na kastraci, měla by být provedena co nejdříve to půjde. Nicméně takových případů není mnoho a majitelé většinou chtějí snazší řešení. Dříve se k tomuto účelu používaly vysoké dávky estrogenů nebo kortikoidů, ty měly ale výrazné vedlejší účinky v podobě častého rozvoje zánětu dělohy,útlumu kostní dřeně, trávicích potíží, a všeho, co dokážou napáchat steroidy. Pak jsme měli k dispozici kombinaci injekčních a tabletových hormonálních preparátů podávaných pět dnů po sobě následujících. To mělo tu výhodu, že se nasazovaly až po zjištění gravidity, takže se organismus feny nezatěžoval, pokud k nakrytí nedošlo. Nevýhodou byly výrazné vedlejší účinky v podobě zvracení a průjmů. V současné době je na trhu nový preparát s účinnou látkou aglepristone vypadající velmi slibně, který lze použít jak v časném stadiu potenciální gravidity, tak i později po diagnostice a to až do 45.dne březosti. V případě, že majitel přivede hárající fenu, u níž si není jist, zda k nechtěnému nakrytí došlo, lze pomocí vaginálního výtěru zjistit do 24 hodin případnou přítomnost spermií. Pokud je najdeme, je pravděpodobnost gravidity vyšší. Další nejbližší možnost, jak březost potvrdit nebo vyloučit, je po 14 dnech odebrat krev na stanovení hormonu relaxinu, který je vylučován březí dělohou. Je ovšem nutné nalézt laboratoř, která toto vyšetření provádí. Negativní výsledek vyžaduje opakovaný odběr po dalším týdnu. V té době už lze graviditu zjistit sonograficky, což je pro zkušeného sonografa stejně metoda volby. Při tom je totiž také možné spočítat plody. Opět pokud je výsledek negativní, opakujeme ho za týden. To jsme na 21, resp. 28 dnech. V té době už bychom měli být schopni graviditu bezpečně potvrdit nebo vyloučit. A stále se nacházíme v době, kdy lze použít aglepristone. Aplikují se dvě podkožní injekce v rozmezí 24 hodin. Jako u každé novinky musí majitel větší feny počítat s vyšší cenou, jedna aplikace pro fenu vážící 30 kg bude stát přibližně 1200,- Kč. Účinnost je ale vysoká, výrobce udává 99,06%. Použití může mít vedlejší příznaky v podobě dočasné ztráty chuti k jídlu, neklid a snížení tělesné teploty. Také se může zkrátit doba do příchodu další říje, v průměru o jeden až 3 měsíce. Čím více se délka gravidity blíží ke 45.dni, tím více se pak výsledek aplikace aglepristone podobá potratu. Fena má hustý hnědý výtok, zvětšenou mléčnou žlázu a laktuje.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že čím dříve začne majitel potenciálně březí feny situaci řešit, tím lépe. V tomto případě rozhodně doporučuji nelitovat peněz a nechat přibližně na konci třetího nebo během čtvrtého týdne možné gravidity udělat sonografické vyšetření, ať je případně dost času rozmyslet, jaké bude nejlepší řešení pro fenu i majitele.
