17.2.2007
Diabetes mellitus (česky cukrovka) je v lidské populaci stále rozšířenější onemocnění. Vinu na tom nesou vrozené dispozice, hormonální nerovnováha nebo špatné stravovací návyky – více sladkostí klade tělu vyšší nároky na zpracování cukrů a funkce za to odpovědného orgánu – slinivky břišní a její produkce hormonu inzulínu – se může zhoršovat. Výsledkem je pak onemocnění cukrovkou – jednoduše řečeno nefyziologická regulace glukózy v krvi.
Tato choroba je běžnější než dříve i u zvířat (psů i koček), neboť zvíře je závislé na tom, jakou stravu mu předloží majitel. Ten často neumí odolat žadonícím psím očím a dá zvířeti to, co jí sám a výsledek může být stejný. Je překvapivé, kolik majitelů „cukrovkářů“ má většinou obézní zvířata s toutéž diagnózou.
Klinické příznaky cukrovky jsou u zvířat stejné jako u lidí – zvýšené pití a močení, výrazná chuť k jídlu, apatie a později i časté záněty a infekce.
Diagnostikovat diabetes je velmi jednoduché – zvýšená hladina glukózy (cukru) v krvi se stanovuje z jednoduchého rozboru krve. Vzhledem k tomu, že podobné příznaky může mít více onemocnění, veterinární lékař odebírá krev většinou na celé spektrum biochemických a hematologických ukazatelů.
V počátečním stadiu choroby je možné upravit hladinu glukózy jen přísnou dietou. Ta je ovšem naprosto zásadní i v případě nutnosti použít při léčbě injekční aplikaci inzulínu. Dietou nemám na mysli vařené kuře s rýží, ale tzv. klinickou dietu – suché nebo konzervované krmivo určené přímo pro zvířata s diabetem. Použití klinické diety má hlavní přednost v možnosti zcela přesného dávkování a tím nastavení stále stejného příjmu cukrů ve stravě. Toto stabilní množství cukrů je pak možné v případě nutnosti regulovat stabilním přídavkem injekčního inzulínu, čímž se dosáhne stabilní hladiny glukózy v krvi. A to je hlavním cílem terapie. U zvířat je bohužel aplikace inzulínu ve většině případů nezbytná.
Inzulín aplikuje majitel 1x až 2x denně podle typu použitého inzulínu. Jeho konečnou dávku nastaví veterinární lékař podle reakce zvířete na dávku počáteční během jednoho až dvou týdnů intenzivní spolupráce s majitelem.
Pokud se podaří zvíře stabilizovat, je prognóza života na několik dalších let výborná. Nejdůležitější pro úspěšnou terapii cukrovky je ale ochota majitele věnovat se péči o zvíře (přesný čas krmení, injekce inzulínu, odepření VŠECH pochutin) a vynaložit někdy značné finanční náklady na léčbu (časté vyšetření krve, klinické diety, inzulín, injekční materiál aj.). Domnívám se, že i toto jsou závažné důvody pro dodržování správného stravovacího režimu našich miláčků.
