21.3.2017
To, že příroda je mocná čarodějka, se jen málokdy projeví tak zřetelně v jiné oblasti, než je rozmnožování. Pohlavní pud je jeden z nejsilnějších v říši zvířat a vlastně nakonec i v té naší. V oblasti gynekologie psů a koček jsou proto případy nechtěného krytí poměrně běžnou příčinou návštěvy veterinárního pracoviště. Majitelé nepřicházejí jen s prostým požadavkem na ukončení gravidity. Často řeší dilema a nejsou si jisti, co by bylo vlastně pro jejich fenu nejlepší. Nechat ji porodit nebo ne? A když graviditu ukončíme, co to bude pro organismus feny znamenat? A tak se na důležité aspekty tohoto tématu podíváme blíže.
Jak k tomu vůbec může dojít?
Svět psů je časopis zejména pro chovatele a tak začnu od nich. Nejprve máme případ, kdy při nějaké příležitosti dojde k náhodnému nakrytí chovné feny křížencem nebo čistokrevným psem jiného plemene. Tady bývá rozhodování snadné. Ale může to být i jinak. Chovatelé velmi dobře vědí, jak je někdy obtížné dosáhnout gravidity ze spojení feny se psem, kterého jí sami vybrali. Děláme psí kusy, aby se to podařilo. Odebíráme krev na stanovení progesteronu, děláme vaginální cytologii, třeba několikrát za sebou. Pak majitel odveze fenu za psem, někdy i do ciziny, doufá, že drahé krytí proběhne jak má, pak ji překryje ještě jednou, aby to bylo jistější. Někdy se jedná o regulérní znásilnění, neboť feně se vybraný nápadník prostě nelíbí. Chovatel se s ní vrátí domů, oddychne si, že to má za sebou, a nervózně počítá dny zbývající do s veterinářem domluvené diagnostiky gravidity. Úplně stejně se uleví feně, že ten nepříjemný zážitek je za ní. Ale protože hormony stále pracují a říje ještě trvá, začne se rozhlížet po vhodnějším otci svých štěňat. To, co její páníček ještě neví, tedy že nezabřezla a v děloze je volno, ona ví moc dobře. A ejhle, kdopak to pobíhá za plotem? Sousedi mají krásného voříška, s nímž se ona už pár let kamarádí. No a pak stačí už jen malá díra v plotě, kterou věřte mi, jestli tam je, onen voříšek najde. Reakci chovatele, když je pak nachytá, jak spolu pobíhají na zahradě, myslím nemusím popisovat. A teď, bude-li březí, čí to bude? Mám riskovat, že budu mít haldu obtížně udatelných kříženců anebo mám v případě, že se gravidita potvrdí, ji raději ukončit a příště ji líp hlídat?
Tohle ale může být jen jeden scénář. Často se neopatrnému majiteli hárající fena zaběhne na procházce, a když se po půlhodině vrátí, vypadá náramně spokojeně. Opodál je pak možno spatřit rozdychtěného nového kamaráda. Nebo majitelé odjíždějí na dovolenou a jako na potvoru jejich fena začne hárat. Do hotelu ji nevezmou a tak požádají známé o hlídání. Kladou jim na srdce, že ji nesmí spustit z očí. Ale nakonec, známých fena to není, že. Takže se střežení feny nevěnují tak, jak by si její majitelé představovali. A pak už je úplně jedno, kde a kdy k tomu dojde, zda na procházce nebo na zahradě obehnané děravým plotem. Dalším příkladem může být starší fena, jejíž majitelé podlehnou klamnému dojmu, že když celý život odmítala všechny ženichy, tak v jejích třinácti a více letech už tomu jinak nebude. To je také omyl, řešila jsem i čtrnáctiletou březí fenu pudla. Problém vznikne snadno i v domácnosti, kde spolu žijí pes a intaktní fena. Než se majitelé rozhodnou o kastraci jednoho z nich, přes všechno hlídání si ona všemocná příroda opět poradí. Také jsem se setkala s březí fenou křížence po prvním hárání, jejíž majitel stížnosti na její stav komentoval slovy „No tak jsem si nechal dvě štěňata, psa a fenu a nenapadlo mě, že by se mohl brácha zkřížit se ségrou!“
Jednoduše řečeno, k nechtěnému nakrytí může dojít opravdu snadno.
Přerušit nebo nepřerušit?
Jak jsem v úvodu naznačila, to, jak se majitelé k nechtěně nakryté feně postaví, záleží na mnoha okolnostech. Určitě doporučuji poradu s veterinárním lékařem. I když jste přesvědčeni, že to není problém a štěňata si necháte, může se objevit zdravotní důvod, proč to nedělat. Ten ale může vyjít najevo až po konzultaci s lékařem. Bohužel se může stát, že na ukončení gravidity bude už pozdě. A naopak, i když dorazíte do ordinace pevně přesvědčeni o ukončení gravidity, může se ukázat, že pokud necháte proběhnout graviditu přirozenou cestou až k porodu, nemusí to nakonec být tak špatný nápad.
Důvody, kdy se spíše přiklonit k ukončení gravidity jsou například: stáří feny, velký rozdíl ve velikosti feny a psa – otce, nemoc feny, při níž by gravidita ohrozila její zdraví, případně choroba, která by mohla být předána štěňatům, nemožnost postarat se o matku se štěňaty nebo fenu během gravidity ze strany majitele.
Stářím feny myslím oba extrémy, tedy přílišné mládí i vysoký věk. Organismus feny, která začne hárat v pěti měsících a hned zabřezne, může gravidita neadekvátně zatížit. Mohla by mít i problémy při porodu, zvláště, kdyby byl otec velký. Počet štěňat určuje matka, ale jejich velikost otec. Měla jsem případ obrovských štěňat, kdy fena šarpeje zabřezla s německým ovčákem nebo jezevčice s briardem. Oba porody skončily naštěstí úspěšně císařským řezem. Je mnoho chorob matky, jejichž projevy se mohou během gravidity zhoršit. Jako příklad mohu uvést vážné postižení kardiovaskulárního aparátu. Také císařský řez při předcházející graviditě zvyšuje riziko nutnosti tohoto zákroku i příště. Abychom nemluvili jen o fenách. Je-li otec kryptorchid, je velká pravděpodobnost, že alespoň některá štěňata budou také. Typickou chorobou předávanou potomkům oběma rodiči je dysplazie kyčelních kloubů.
Majitelé musí někdy řešit i situaci v rodině, kdy prostě není v jejich silách postarat se o případnou psí rodinu. To může mít mnoho různých důvodů – pracovní vytížení, finanční situaci, problémy s bydlením, rozpory s dalšími rodinnými příslušníky atd.
Naopak lze při rozhovoru s majitelem zjistit, že sice jeho fena možná čeká nechtěná štěňata, ale že je vlastně otec štěňat docela hezký, velikostně přiměřený, že se děti na štěňata těší a máme jaro, takže pak budou moci lítat po zahradě. A že ve skutečnosti štěňata stejně jednou chtěli, a i když tedy nebudou z plánovaného spojení, tak to asi tak moc nevadí. Při příští návštěvě, která se nese celkově v mnohem veselejším duchu, už majitel říká, že má všechna štěňata, která se narodí, zamluvená u kamarádů. Pak už se další postup od těch chtěných nijak neliší a všechno je tak, jak má být.
Je březí nebo není?
Rozhodně doporučuji provést ranou diagnostiku gravidity. Bez ní by možná byly následné kroky zásahem do organismu, který žádný zásah nepotřebuje. Výjimkou se již předem plánovaná kastrace, kterou možná gravidita jen urychlí. Možnosti, jak graviditu zjistit brzy, jsou dvě. Tou první je stanovení přítomnosti hormonu relaxinu. Tento hormon začíná velmi brzy do krve vylučovat březí děloha. Nejdříve 15. až 20. den březosti ho lze dostupnými testy buď přímo v ordinaci, nebo v laboratoři, po odběru krve zjistit. Druhá cesta je ultrasonografické vyšetření, kterým lze plody v děloze najít nejdříve 25. až 30 den gravidity. Úspěšnost USG vyšetření závisí na zkušenosti lékaře. Všechny výše zmíněné testy, zejména jsou-li negativní, by měly být zopakovány po několika dnech. Hladina relaxinu může teprve pak dosáhnout detekovatelné výše a plody vyrostou a jsou lépe viditelné na USG monitoru.
Jaké máme možnosti řešení
V případě nežádoucího krytí je kastrace možností číslo jedna. Samozřejmě především u feny, u níž byla tak jako tak plánována. Pokud se rozhodneme pro toto řešení, je vhodné ji provést co nejdříve. Jedná-li se o fenu, u níž není vhodné či možné z jakéhokoli důvodu ovariohysterectomii provést, uchýlíme se ke konzervativnímu řešení.
V minulosti byly k přerušení gravidity k dispozici různé preparáty, injekční i tabletové, případně jejich kombinace. Jednalo se vesměs o hormonální preparáty s mnoha vedlejšími účinky. V současné době je na trhu už jen jeden z nich, s účinnou látkou aglepriston. Jedná se o injekční syntetický steroid ovlivňující progesteronové receptory v děloze. Je injikován dvakrát v rozmezí 24 hodin. Výsledkem je resorpce plodů či jejich potrat v průběhu sedmi dnů po aplikaci. Kontraindikací pro jeho aplikaci jsou zhoršené jaterní či ledvinné funkce, cukrovka nebo Addisonova choroba.
Aplikuje-li se přípravek do 20. dne gravidity, dojde ke vstřebání plodů. Dojde-li k tomu po tomto termínu, budou plody z těla vypuzeny. Aglepriston je možné použít do 45. dne březosti. Jestliže veterinární lékař zjistí, že po první aplikaci zůstává v děloze obsah, je možné injekci po provedeném ultrasonografickém vyšetření 10. den opakovat. Nežádoucí vedlejší účinky podání aglepristonu zahrnují zejména slabost a trávicí obtíže. Asi u čtvrtiny ošetřených fen se v místě aplikace objeví lokální zánětlivá reakce, která ale do měsíce obvykle vymizí. U fen léčených kortikoidy může dojít k ovlivnění této léčby.
A prevence?
Jedinou stoprocentně účinnou preventivní metodou je kastrace. Vykastrovaná fena nemůže zabřeznout. Kastrace je preventivním opatřením nejen nežádoucí gravidity, ale také mnoha patologických stavů – zánětu dělohy, nádorových onemocnění vaječníků a mléčné žlázy, pseudogravidit apod.
Nejlépe se vždy řeší takový problém, který ani nevzniknul. Proto pokud víte, že štěňata nikdy chtít nebudete, zvažte prosím kastraci. Máte-li ale chovnou fenu, tak ji během hárání hlídejte jako ostříži a problém nechtěných štěňat nebude Váš problém.
