4.1.2017
Kočka je úžasně ladné a mrštné zvíře. Přesto, že je její pohybový aparát k rychlému pohybu a skokům přizpůsoben lépe než je tomu u psa, i kočky mohou mít k překvapení majitelů problémy se strukturami pohybového ústrojí – klouby, kostmi a svaly. Nosologických jednotek – tedy konkrétních chorob – je v této kapitole mnoho, naprostá většina z nich je však u koček vzácná. Budu se proto věnovat těm, s nimiž se ve veterinární praxi setkáváme nejčastěji.
Nejprve pár zajímavostí z anatomie
Kostra kočky je velmi podobná naší, obsahuje však 244 kostí, tedy o 38 kostí více, než kostra člověka. Tento rozdíl je dán zejména větším počtem obratlů. Kočičí páteř má v hrudní a bederní oblasti o 3 obratle více a musíme samozřejmě připočítat obratle ocasní. Spojení mezi jednotlivými obratli je mnohem volnější, než je tomu u člověka. Proto je kočka tak neuvěřitelně mrštná a je to také důvod, proč při pádu z velké výšky dokáže kočka své tělo přetočit a dopadá (většinou) na všechny čtyři. Kočičí klíční kost je pouze malý bezvýznamný rudiment a její absence umožňuje kočce v případě potřeby zmáčknout hrudník a protáhnout se i velmi úzkými otvory. Kočka má volná kloubní spojení mezi kůstkami zápěstí. To umožňuje v zápěstí rotační pohyb, čehož využívá při šplhání na stromy nebo při lovu kořisti. Kostra koček různých plemen po mnoha generacích křížení a šlechtění vypadá rozdílně – např. mainská mývalí versus siamka. A konečně kromě funkce opěrné pro svalové struktury slouží kostra také jako zásobárna vápníku, fosforu a dalších prvků. Ukládá se v ní tuk a tvoří se v ní červené a bílé krvinky.
Nemoci kloubů
Kulhání u kočky, tedy u zvířete, které je jinak zvyklé na rychlý a intenzivní, ničím neomezený pohyb, může narušit výrazně kvalitu života a její psychické rozpoložení. Je tedy třeba věnovat takovému jedinci patřičnou pozornost a problém nepodcenit. U koček venkovních bývá častou příčinou kulhání poranění kloubu, důvodem může být autonehoda, rvačka s jinou kočkou, poranění člověkem, pád apod. Úroveň poškození kloubu může být různá, od mírného poškození měkkých kloubních struktur přes vykloubení až po devastující poranění a destrukci celého kloubu. Pacient kulhá, kloub je bolestivý a oteklý. Včasné ošetření vyžaduje zejména poranění jinou kočkou, neboť rána bývá infikovaná a velice rychle se začne rozvíjet bakteriální zánět. Veterinární lékař v těchto případech zhotoví rentgenogram a následně rozhodne, zda bude třeba chirurgické intervence, nebo jen fixace končetiny, či zda bude dostačující restrikce pohybu. V každém případě bude pro ideální výsledek léčby nutná velmi výrazná spolupráce majitele. Uhlídat kočku, aby si během pětiminutového pobytu doma nesundala v ordinaci právě pracně aplikovaný fixační obvaz, bývá velmi náročné. Veterinární lékař se vždy pokusí majiteli vnutit tzv. Elizabetin límec, což je všeobecně dobře známý průhledný „satelit“, který upevněn kolem krku znemožňuje kočce přístup k ošetřené části těla. Vřele doporučuji ho i přes odpor vyzkoušet a nezatracovat hned. Jinak se může stát, že ordinaci navštívíte ten den ještě několikrát.
Kromě traumatu mohou zánět kloubu zapříčinit také některé virové (calicivirus) nebo bakteriální (při sepsi) agens. Stejně jako u psa se může vzácně vyskytnout autoimunitní artritis.
Choroby kostí
Nejčastěji se v této kapitole jedná samozřejmě o zlomeniny. Opět zejména venkovní kočky se častěji stávají oběťmi všemožných druhů úrazů, nejvíce jsou to autonehody. V dnešní době jsou fraktury řešeny téměř výhradně chirurgicky. Můžeme se setkat také s infekcemi kostí, jejichž příčinou bývá např. kousná rána, nebo vzestupná infekce drápového lůžka. Je velice důležité zahájit léčbu antibiotiky co nejdříve, než dojde k rozšíření infekce na další struktury. Proto pokud má Vaše kočka například na noze penetrující ránu, nechte ji co nejdříve ošetřit.
V dřívějších dobách krmení koťat jen čistým syrovým masem jsme se mohli setkat s chorobami kostí z neadekvátní výživy. Uvádím je jen pro zajímavost, v dnešní době převážně kompletních suchých či konzervovaných krmiv se už s tímto problémem nesetkáváme. Maso totiž obsahuje spoustu fosforu, ale málo vápníku, a tak v případě dlouhodobého příjmu výhradně masové diety pak organismus ve snaze zachovat vnitřní minerální rovnováhu mezi vápníkem a fosforem v krevním řečišti odčerpává vápník z kostí, a ty měknou a slábnou. Ke stejnému efektu, ale z jiné příčiny, může docházet i u dospělých koček s chronickým selháním ledvin. V tomto případě ledviny močí nevylučují fosfor, který pak zůstává v krvi se stejným oslabujícím efektem na kostní hmotu.
Když je to ve svalu
Rány z příčin zmíněných výše jsou opět nejčastějším důvodem postižení svalů. Kromě nich sem ještě patří poměrně často vyskytující se střelné rány. Zejména broky ze vzduchovky jsou častým náhodným nálezem na rentgenogramu zhotovovaném z úplně jiného důvodu. Patří sem i zajímavá nosologická jednotka – aortální tromboembolie. V tomto případě dojde k ucpání aorty, která zásobuje krví celou zadní část těla, zejména pánevní končetiny. Kočka zcela náhle přestane chodit na zadní nohy, neboť kyslíkem a živinami nezásobené svaly přestanou fungovat. Léčba je možná, prognóza dobrá až opatrná.
Potíže velkých koček
Starší kočky velkých plemen mohou mít vzhledem k většímu zatížení pohybového aparátu výraznější sklony k degenerativním změnám v kloubech, neboli k rozvoji artrózy. Taková kočka nemusí začít kulhat. Změny se rozvíjí postupně. Majitel pozoruje neochotu skákat tam, kam se dříve dostala bez obtíží, může nacházet stolici mimo bednu s kočkolitem, kam se jí hůře dostává. Více spí a odmítá chodit po schodech. Pro kočku může být obtížné dostat se při péči o srst na všechna místa na těle a u dlouhosrstých koček se začínají zejména na spodní části těla a v okolí konečníku objevovat dredy, které je nutné vyčesávat. Kromě snížení tělesné hmotnosti u obézních koček je vhodné zahájit podávání kloubní výživy. Kočky jsou velmi vybíravé, na trhu jsou k dispozici doplňky ve formě tekutiny, žvýkacích kostiček, tablet i prášku. Co se týká dlouhodobé medikace nesteroidními protizánětlivými preparáty, na rozdíl od psů je u koček ji potřeba důkladně zvážit. NIKDY nepoužívejte pro kočku ibuprofen nebo paracetamol z domácí lékárničky, jsou pro kočku toxické a i jedna dávka ji může ohrozit na životě. Bohužel ani veterinární preparáty u koček nejsou bez vedlejších účinků, a to zejména na trávicí trakt. Snažíme se je tedy podávat jen v naprosto nutných případech.
