25.1.2019
Kočky jsou zvířata, která málo pijí. Subjektivní pozorování, které budeme provádět, máme-li doma kočku i psa, dopadne vždy ve prospěch psa. Zdánlivě bude příjem tekutin u kočky vždy výrazně nižší. Pro objektivizaci je nutné provést měření a přepočet na kilogramy živé váhy. Fyziologicky by měla kočka přijmout přibližně 40 až 50 ml vody na kilogram a den, samozřejmě bude záležet na tom, zda je krmena výhradně suchou stravou, či nikoliv. Výrazné výchylky na obě strany mohou znamenat zdravotní problém. Velmi často dojdeme k tomu, že skutečné množství vody vypité z misky je mnohem nižší. Jeden ze zdravotních důsledků nízkého příjmu tekutin může být u koček zácpa. A protože to není jen drobná nepříjemnost, ale může se z ní vyvinout vážný problém, řekneme si o ní víc.
Proč ji brát vážně a co zácpu způsobuje…
Zácpa není příjemná zkušenost pro nikoho, člověka ani kočku. To ale není jediný důvod, proč se jí obávat. Opakující se epizody tohoto problému mohou způsobit nevratné změny v tlustém střevě. Koncová část trávicího traktu postiženého zvířete se rozšíří a ztratí schopnost vypuzovat stolici. Hlavní funkce tlustého střeva totiž spočívá v odvodnění procházející stolice a její formování do konečné tužší podoby. Zůstává-li stolice v těchto místech déle než je fyziologické, dojde k jejímu vysušení do té míry, že střevo není schopné ji vypudit z těla. Jistě si lze představit důsledky pro takto postiženou kočku. Pomoc musí být okamžitá. Příčinou zácpy může být dehydratace, bolestivé kálení, stres v domácnosti, nevhodný nebo pravidelně nečištěný kočkolit a také různé choroby nebo léky.
Jaké jsou příznaky zácpy?
Kočka se zdržuje v boxu s kočkolitem déle než obvykle, je možné slyšet bolestivé mňoukání a naříkání. Dochází ke ztrátě chuti k jídlu a sníženému příjmu vody. Někdy se může objevit zvracení. Je velice důležité odlišit obturaci močových cest od zácpy. Oba stavy se na první pohled projevují stejně – kočka se zdržuje v boxu s kočkolitem. Chodí přihrbená a vokalizuje. V obou případech je nezbytná brzká veterinární intervence, z hlediska diagnostiky a léčby jsou ovšem obě onemocnění naprosto rozdílná.
Diagnostika a nápravná opatření
Má-li veterinární lékař podezření na zácpu, provede nejprve důkladné klinické vyšetření se zvláštním přihlédnutím k dutině břišní. Pohmatem lze většinou střevo naplněné obstipátem snadno palpovat, nejedná-li se o kočku s výraznou nadváhou. Pro zjištění vážnosti stavu a pro snazší rozhodování o dalším terapeutickém postupu je často přistoupeno k rentgenologickému vyšetření. Pevná stolice je i na nativním snímku dobře viditelná. Toto vyšetření odhalí, jak velká část tlustého střeva je postižená a zda je naděje na konzervativní řešení. Pokud ano, je ve většině případů přistoupeno k podání klysmatu a následnému manuálnímu vybavení stolice. Tento postup není pro postižené zvíře nic příjemného a v některých případech je nutné aplikovat sedativa, aby ho bylo možné provést. Podaří-li se úspěšně uvízlou stolici ze střeva odstranit, je nutné zahájit taková opatření, aby se problém pokud možno neopakoval. Je-li postižená kočka dehydratovaná, je vhodné podle uvážení lékaře při vlastním ošetření přistoupit k intravenóznímu podání tekutin. Další body se týkají následné péče. Nejprve je nutné zjistit, zda kočka netrpí některým z možných problémů zmíněných výše. Pokud se některý z faktorů způsobujících zácpu v anamnéze objeví, je důležité ho, pokud to lze, po domluvě s majitelem eliminovat. Pomoci může také změna stylu krmení – snažíme se nalézt stravu bohatou na vlákninu. Dlouhodobě pak podáváme přírodní laxativa. Můžeme využít i tzv. prokinetika, což jsou léky napomáhající střevní peristaltice. V každém případě nelze ani po uvolnění trávicího traktu považovat celý problém za vyřešený, neboť se po dalších recidivách může dostavit komplikace v podobě megakolonu – nevratného rozšíření části tlustého střeva. V případě, že je ale stav natolik vážný, že jej nelze vyřešit konzervativně, je (naštěstí vzácně) nutné přistoupit k řešení chirurgickému.
Prevence
Preventivních opatření je hned několik. V první řadě je to snaha o co nejvyšší příjem tekutin. Pomůže výměna suchého krmiva za vlhké – tedy konzervy nebo kapsičky. Kočky často velmi dobře tolerují naředění této stravy trochou vlažné vody. Dále je třeba dbát na čistotu kočkolitu a máte-li v domácnosti více koček, musí mít všechny k dispozici dostatek záchodů. Každá kočka také preferuje jiný typ kočkolitu, ideální je vysledovat, který jí vyhovuje a ten pak kupovat. Střevní peristaltice také velmi výrazně napomáhá pohyb, proto je třeba kočku udržet aktivní – třeba formou hry. Pohyb je ostatně celkově prospěšný i nám, že? Hrajte si se svou kočkou tak často, jak bude chtít, a budete zdravější oba.
