30.9.2016
Čas mezi letními prázdninami a vánočními svátky je vhodnější než jiné, veselejší části roku, k tématu, které budí hrůzu napříč humánní i veterinární medicíně – rakovině. Přesto, že toto slovo neslyší rád nikdo z nás, považuji za důležité se jí věnovat, a to vzhledem k množství psích pacientů s nádory, objevujících se ve veterinárních zařízeních. Jejich počet se stále zvyšuje i z důvodu vyššího věku dožití našich psích miláčků. Smutným faktem ale je i vyšší výskyt nádorových onemocnění u mladých psů.
Jak poznám, že můj pes má rakovinu?
Nejčastěji majitel nachází na svém zvířeti bulku, otok či bolestivé zarudlé místo. Může to být i nehojící se, krvácivá rána. Stejně tak i dlouhotrvající, neustupující kašel či kulhání. Nebo je prostě zřejmé, že pes není ve své kůži – je smutný, nehraje si jako dřív, zhorší se příjem potravy a hubne. To vše mohou být první příznaky množení rakovinotvorných buněk někde uvnitř organismu. Se zvyšujícím se věkem se také zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádoru – u psa nad 10 let je to již 50 %. Tím, že své psy krmíme lépe, vakcinujeme je proti nebezpečným chorobám, léčíme je, jim prodlužujeme život. Čím více psů se dožívá vyššího věku, tím vyšší je procento výskytu nádorových onemocnění v jejich populaci. Dalším faktorem je určitý stupeň příbuzenské plemenitby, k níž musí zejména v méně početných či právě moderních plemenech nutně docházet. Důsledkem cíleného křížení na určitou vlastnost či znak může být projevení se některého z jiných znaků, ovšem nežádoucích. Jedním z nich může být i dispozice k nádorovým onemocněním. Jako příklad plemen, u nichž je větší pravděpodobnost rozvoje tumorů, mohu uvést zlatého retrívra, boxera nebo bernského salašnického psa.
Tabulka – Nejčastějí nádory u psů
Lymfom (lymfosarkom), Tumory mléčné žlázy, Mastocytom, Osteosarkom, Nádory prostaty, Hemangiosarkom, Hemangiosarkom, Karcinom perianálních žlaz, Melanom, Histiocytom, Spinocelulární karcinom
Chemoterapie – máme se jí opravdu proč bát?
Jako první krok je v případech, kde je to možné, zvoleno chirurgické odstranění útvarů. V některých případech nám následné histologické vyšetření řekne, že nádor byl kompletně odstraněn a není třeba další léčby. V mnoha dalších je ale prognóza bez chemoterapie nejistá a tak o ní musíme chtě nechtě začít uvažovat.
Chemoterapeutika jsou léky schopné zabíjet rakovinotvorné buňky. Pro každého pacienta zvolí lékař jejich specifickou kombinaci – tzv. onkologický protokol. Jeho složení závisí na mnoha faktorech – zejména na typu nádoru a celkovém zdravotním stavu zvířete. Po zahájení léčby je pak složení protokolu přizpůsobováno tak, aby bylo dosaženo co největšího efektu s co nejmenšími vedlejšími účinky. Majitelé často odmítají chemoterapii, protože se bojí zhoršení kvality života jejich psa. Obávají se již zmíněných vedlejších účinků léčby. Ty se samozřejmě v průběhu léčby vyskytnout mohou. Je ale důležité si uvědomit, že ve veterinární medicíně je naším cílem zajistit dobrou kvalitu života našich pacientů tak dlouho, jak to bude možné. Nádor léčíme co nejagresivněji, ale ne na úkor celkového psychického stavu zvířete. Naštěstí zvířata snášejí většinou chemoterapii mnohem lépe, než my, lidé.
Jak se tedy bude můj pes cítit?
Obecně lze říci, že pes se v den aplikace chemoterapeutik cítí zcela normálně. O tři až pět dní později může majitel zaregistrovat mírné zhoršení celkového zdravotního stavu. Ale během dalšího dne až dvou se opět stav zvířete zlepší a celá situace se opakuje po dalším podání léků. Své pocity ohledně účinků léčby by měl majitel mít možnost konzultovat s lékařem ve kterékoli fázi onkologického protokolu. Pokud se shodnou, že zvíře snáší léčbu dobře a z pohledu lékaře terapie plní svůj účel, je v terapii pokračováno. Nicméně, každé zvíře je jiné. Malé procento pacientů bude na léčbu reagovat hůře – projeví se u něj toxicita podávaných preparátů. Podle klinických studií se to týká méně než deseti procent pacientů. Podle uvážení lékaře a majitele lze pak zvíře hospitalizovat, případně upravit léčbu ve smyslu změny preparátů či úpravy jejich dávek. Samozřejmě je možné léčbu přerušit úplně.
Jaké konkrétní vedlejší účinky je možné očekávat?
Nejčastěji se jedná o trávicí obtíže a poruchy krvetvorby. Postižení gastrointestinálního traktu se projeví zvracením, průjmy a nechutenstvím. Jak bylo řečeno, je to stav dočasný a lze jej zmírnit podáváním léků. Účinek chemoterapie na kostní dřeň se projeví snížením hladiny bílých krvinek. Jejich funkcí je obrana proti infekcím, proto je důležité, aby došlo co nejdříve k obnovení jejich počtu. Naštěstí organismus umí tyto buňky vytvořit rychle a tak se ve většině případů jedná o dočasný stav. Monitoring hladiny červených i bílých krvinek je součástí tzv. krevního obrazu a je prováděn během chemoterapie pravidelně dle použitého onkologického protokolu.
Ztráta vlasů, která provází většinu onkologických protokolů v humánní medicíně, není tak progresivní v medicíně veterinární. U psa se vliv chemoterapeutik na množství srsti projeví většinou jen minimálně, může se objevit pomalejší zarůstání oholených míst pro účely chirurgie či chemoterapie.
Injekce nebo tablety?
Většina onkologických protokolů zahrnuje obojí. Úvodní preparát či preparáty jsou podávány injekčně – většinou intravenózně, tedy přímo do žíly. Pokračováním jsou pak tablety, které majitel podává doma v určených intervalech, aplikace injekčních léčiv se opakuje v několikatýdenních intervalech. Doba léčby je velmi individuální, může trvat několik týdnů až měsíců. I když je terapie úspěšná a dojde k ústupu nádoru, je pak nutné pacienta doživotně velmi pečlivě sledovat z důvodu případné recidivy.
Opatrnost je na místě…
Opět obecně je možné říci, že stupeň ohrožení majitelů psů v onkologické léčbě je nízký. V soužití s léčeným zvířetem není třeba dělat žádné změny. Jediné opatření, které je nutné dodržovat, se týká stolice a moči pacienta, která může obsahovat zbytky chemoterapeutik. Během léčby a zejména do tří dní po injekční aplikaci léků je nutné uklízet a sbírat stolici v rukavicích, důkladně umýt všechna potřísněná místa v domácnosti jednorázovými utěrkami. Vše vyhazovat v uzavřeném PVC sáčku. Této manipulaci by se vždy měly vyhnout těhotné ženy, děti a osoby s postižením imunitního systému. Na vycházky, pokud to lze, je vhodné volit méně frekventovaná místa, vyhýbat se okolí hřišť a místům s velkou koncentrací lidí a psů. Veterinární lékař majiteli vždy podrobně vysvětlí, jak se má při manipulaci s léky podávanými doma chovat.
Na závěr…..
Je velmi důležité si uvědomit, že pacienty s nádorovým onemocněním umíme léčit, ale ne vždy vyléčit. U mnoha z nich se onemocnění dříve či později vrátí. Podáváním chemoterapie jim ale dokážeme zajistit životní standard, na který byl jejich majitel zvyklý na několik dalších měsíců nebo i let. Většina majitelů se chemoterapie obává, ale nakonec říkají, že rozhodnutí ji svému psu umožnit, rozhodně nelitují. Zvažte proto své rezolutní ne, pokud Vám bude lékařem navržena a nechte si vysvětlit, co může Vašemu pejskovi s diagnózou rakoviny přinést.
