Trávicí obtíže, a to zejména průjmy, jsou jednou z nejčastějších příčin návštěvy veterinárního pracoviště. Tato zdravotní porucha totiž narušuje životní pohodu majitele i psa více, než jiné choroby. Začíná to nálezem řídké stolice doma, když to chudák pes do procházky nevydržel a pokračuje to mírně ponižujícím sbíráním průjmovité stolice do papírového sáčku utrženého ze stojanu v parku. Trvá-li porucha střevních funkcí déle, mění se venčení v peklo, které se snaží majitel absolvovat v co nejkratším čase, připravujíc tak sebe i psa o radost z klidné procházky. Proto ačkoli jsme často ochotni u jiných obtíží pár dní počkat, jestli se to samo nezlepší, průjem k nim nepatří, neboli nic nedostane psa k veterináři rychleji, než drahý koberec potřísněný řídkou stolicí. V minulém čísle jsem se věnovala dietním chybám, které jsou běžnou příčinou průjmů. Dnešní příspěvek bude věnován těm ostatním, s nimiž se setkáváme nejčastěji.

Infekční příčiny průjmů

Do této skupiny řadíme bakteriální a virové patogeny, jejichž pomnožení ve střevě má za následek změnu konzistence stolice. Nejčastější bakterie jsou například Clostridium, Campylobacter, patogenní E. coli nebo Salmonela. K virům pak patří parvoviry, koronaviry, adenoviry nebo rotaviry. Pro průjmy s infekční etiologií platí to, že jejich nástup bývá velmi akutní. Řídká až vodnatá stolice, často s příměsí krve se objevuje náhle, bývá alterován i celkový zdravotní stav. Pokud je zásah veterinárního lékaře časný, a to zejména u rotavirových nebo koronavirových infekcí, nedochází k závažnému zhoršení zdravotního stavu zvířete. Přetrvává-li neléčená virová nebo bakteriální infekce, dochází u postiženého zvířete k dehydrataci, objevuje se horečka, apatie, nechutenství a může dojít i k ohrožení života, zejména například v případě parvoviru. Proto je velmi důležité především u náhlého, a celkovými příznaky doprovázeného průjmu, co nejdříve navštívit veterinární pracoviště.

Parazitární příčiny průjmů

U psů se setkáváme ponejvíce se škrkavkami, tasemnicemi, giardiózou a kokcidiózou. První dva druhy parazitů jsou mnohobuněční parazité, vyskytující se v luminu střeva. Jejich vývojová stadia či dospělce můžeme pozorovat ve stolici. Škrkavky jsou malí bílí červi, články tasemnic pak vypadají jako zrnka nestrávené rýže nacházející se v okolí konečníku. Giardie a kokcidie jsou naopak jednobuněční parazité, poškozující přímo buňky střevní stěny. Běžně používaná vnitřní antiparazitika jsou proti nim neúčinná, takže ačkoliv může mít majitel dobrý pocit, že pravidelným odčervováním své zvíře chrání proti všem parazitům, ve střevech jeho psa může Giardia klidně sídlit. Parazitózy jsou typické mírnými a vracejícími se průjmy, často s výskytem hlenovité měkké stolice. Neřešíme-li dlouho parazitární střevní invazi, mohou zejména jednobuněčné organismy poškodit střevní stěnu natolik, že dochází ke zhoršenému vstřebávání živin, profuzním průjmům a narušení celkového zdravotního stavu postiženého jedince. Vzhledem k tomu, že je ve stolici nevidíme, je velice důležité záhy po opakované epizodě zdánlivě bezdůvodného průjmu odeslat stolici na parazitologické vyšetření do laboratoře. Střevní parazité ohrožují nejen svého přirozeného hostitele, ale také člověka, neboť se jedná o zoonózy. Včasně provedená diagnostika a adekvátní léčba chrání zdraví nejen zvířete, ale i majitele.

Co to může být jiného?

Příčiny průjmů můžeme v podstatě rozdělit do dvou hlavních skupin. V té první máme problémy souvisící přímo s postižením střeva, ta druhá pak zahrnuje onemocnění, jejichž příčina tkví jinde a průjem je jen jejich příznakem. Do první skupiny patří kromě výše uvedených infekčních a parazitárních chorob také dietní chyby, potravní alergie, nespecifické střevní záněty nebo nádorová onemocnění trávicího traktu. Nemocí v druhé skupině také není málo, mohu jmenovat například autoimunitní onemocnění, postižení jater, ledvin nebo slinivky břišní, chronický stres nebo nežádoucí reakce na některá léčiva.

Chronickým stavem nazýváme takový průjem, který se většinou v intervalech několika týdnů stále opakuje nebo i přes dietní opatření není stolice nikdy úplně pevná. V každém případě je v těchto případech třeba trpělivě hledat primární příčinu problému a nespokojit se s krátkodobě účinnými opatřeními – například dietami nebo opakovaným podáváním antibiotik.

Akutní průjem

Akutní stav je charakterizován náhlým nástupem, objevuje se většinou hodně řídká až vodnatá stolice. Jedná-li se o štěně, či naopak starého nebo jiným onemocněním trpícího psa, je vhodné navštívit veterinární pracoviště. Stejně tak v případě, že je průjem provázen celkovými příznaky – apatií, nechutenstvím nebo intenzivním zvracením. Dalším důvodem k okamžité veterinární intervenci je přítomnost krve ve stolici. To znamená, že je sliznice střeva poškozena patologickým procesem natolik, že dochází ke krvácení do lumina střeva. V ostatních případech můžeme před návštěvou ordinace zkusit poskytnout první pomoc doma. Ta spočívá zejména a hlavně v přísném dietním režimu. Došlo-li k návštěvě lékaře, může být dieta podávána formou klinické dietní stravy v podobě suchého či vlhkého průmyslově vyráběného krmiva. Doma připravovaná dieta pak bude bezmasá, či s obsahem ideálně kuřecího či krůtího masa. Moje osvědčená dieta je připravena z jednoho kuřecího prsa, velkého hrnku rýže a jedné nastrouhané mrkve. Vše uvařím v jednom hrnci se špetkou soli až do mírně kašovité konzistence. Maso pak nakrájím na malé kousky a tuto směs podávám v několika malých porcích během prvních dvou až tří dnů. Bezmasá varianta je buď totéž bez kuřete (případně je možné kuře po uvaření vyjmout a podávat jen směs rýže a mrkve ve vývaru), nebo je možné ji uvařit na sladko. V tom případě se vlastně jedná o mírně rozvařenou rýži s přidáním trochy medu nebo hroznového cukru. Někdy je možné se setkat s doporučením jednodenní hladovky zahájené ihned po prvních příznacích průjmu. Může být účinná, ale nikdy nenecháme hladovět štěně nebo psa malého plemene. Pokračuje-li průjem i po 24 hodinách dietních opatření, je vhodné navštívit veterinární pracoviště. Po návratu k pevné stolici by měl být přechod k běžně podávané stravě pomalý, kdy během několika dní postupně snižujeme množství dietní stravy a zvyšujeme podíl té původní.

Existuje prevence?

Průjem zastihne během života každého psa. Jednoznačná preventivní opatření nejsou, ale dodržováním následujících pravidel můžeme u zdravého psa výskyt trávicích obtíží snížit na minimum.

  • Podávejte kvalitní a individuálně svému psu vyhovující suchou, vlhkou či přirozenou stravu
  • Vyhněte se náhlým změnám typu a značky krmiva
  • Pravidelně odčervujte
  • Dopřejte svému psovi pravidelný pohyb
  • Zajistěte odpadkový koš tak, aby se pes k jeho obsahu nedostal
  • Dodržujte doporučené vakcinační intervaly
  • Zamezte pojídání a olizování odpadků nebo stolice jiných zvířat během procházky a nenechte ho pít ze znečištěných louží
  • Minimalizujte stres, kterému může být Váš pes vystaven