18.1.2016
S rozšiřujícím se portfoliem lidských chorob se stále objevují nové preparáty tradiční medicíny. Jsou stále účinnější a dražší. Lékaři pak u svých pacientů často tyto léky kombinují, takže nemocný bere několik tabletek ráno, v poledne a večer. Každý lék má nějaký efekt, s nímž se při léčbě tak nějak nepočítá – tzv. nežádoucí vedlejší účinek. Ty se objevují v mnoha, většinou život znepříjemňujících podobách, např. bolest hlavy, vyrážky, trávicí potíže atd. Toto je jeden z důvodů, proč se stále více lidí zajímá o přírodní medicínu a snaží se využívat její účinné látky. Ty jsou většinou rostlinného původu a pocházejí z přírodních zdrojů. K přírodním léčivům nás také směruje stále oblíbenější zdravá výživa. Vepřo-knedlo-zelo se už příliš nenosí a na různé zdravé moderní výživové trendy bude také lépe navazovat přírodní medicína než ibuprofen. Nicméně nevýhodou přírodních účinných látek je, že preparáty z nich vyrobené většinou neprocházejí žádnou klinickou studií, tzn., že jejich účinek není nijak ověřen. A proto ho také nelze u konkrétních pacientů vždy stoprocentně očekávat a je třeba s tím počítat. Obrovskou výhodou je ale jen velmi řídký výskyt nežádoucích účinků. Když k tomu přidáme také při správném užívání a dávkování malou nebo žádnou zátěž pro organismus, zřejmě jsme našli to správné řešení všech lidských i zvířecích nemocí. Zní to pěkně, že? Ale tak jednoduché to není.
Léčení nebo šarlatánství?
Účinnost přírodních léčiv, jak už bylo řečeno, většinou negarantují stohy zpráv z drahých klinických studií. Bývá ověřena dlouhodobým používáním těchto substancí ještě z dob, kdy žádná medicína, tak jak ji známe dnes, nebyla. V době objevení penicilínu sice trochu ztratila na popularitě, ale dnes s přibývající rezistencí bakterií na antibiotika zase ožívá. Ve veterinární medicíně, stejně jako v humánní, se v řadách veterinárních lékařů najdou jak striktní odpůrci, tak zastánci přírodní léčby. Na rozdíl od humánní medicíny, u nás do toho vstupuje svým rozhodovacím hlasem majitel. Pokud je on zastáncem přírodní léčby (v 90% žena), a sejde se s podobně založeným veterinářem (v 90% žena), lze k této variantě přistoupit. Ale ani ve veterinární medicíně není možné takto řešit všechny zdravotní problémy našich pacientů.
K nasazení přírodních preparátů se uchyluji tehdy, když: problém není vážný a odsunutím tradiční léčby neriskuji zhoršení stavu, pokud je mohu přidat k tradiční léčbě a očekávám od nich rychlejší zlepšení stavu, nebo jsem vyčerpala všechny možnosti běžné terapie a nemáme co ztratit. Poslední indikací je majitel striktně odmítající cokoli jiného než přírodní léčbu. Naštěstí to není častý případ, protože není nic víc frustrujícího pro lékaře než trpící zvíře, jehož majitel odmítá léky, které mu rychle uleví, a trvá na použití přírodních léků, které mohou, ale také nemusí rychle pomoci.
Odpůrci alternativní medicíny často argumentují tzv. placebo efektem. To znamená, že pacienta vyléčí jen pocit, že je léčen, nikoli lék samotný. Veterinární medicína je krásným důkazem, že přírodní medicína při správně nasazené léčbě ve správné indikaci funguje. Neboť kterého psa vyléčí jen pocit, že bere léky?
Přírodní neznamená neškodný
Přese všechny výborné účinky přírodních léčiv v léčení mnoha chorob je ale třeba konstatovat, že ani ony nejsou bez vedlejších účinků. Není jich mnoho, ale jsou. Např. gingo biloba zhoršuje srážlivost krve, nevhodné použití vysokých dávek psylia a vlákniny může způsobit obstrukci střeva, echinacea by neměla být používána u zvířat s chorobami imunitního systému, ženšen může způsobit pokles krevního tlaku, třezalka může prolongovat nebo snižovat účinek některých narkotik a anestetik, česnek zvyšuje krvácivost, neměl by být proto podáván zvířatům před chirurgickým zákrokem. Použití přírodních léčiv u březích zvířat je v podstatě diskutabilní, neboť jejich vliv na vyvíjející se plod je neznámý.
Pokud tedy majitel sám užívá některý z přírodních preparátů, a chce ho podávat také svému psovi, je vhodné zkonzultovat to s veterinárním lékařem. Kromě správné volby preparátu je také důležité dávkování. Uvedená tabulka neplatí univerzálně pro všechna léčiva, ale uvádí obecně přibližné procento dávky pro člověka na psa podle jeho tělesné váhy.
Hmotnost psa Procento dávky pro člověka
Do 5 kg 15%
5 – 10 kg 20%
10 – 20 kg 30%
20 – 35 kg 50%
35 – 50 kg 75%
Nad 50 kg 100%
Spektrum využití přírodních léčiv ve veterinární medicíně je obrovské. Zájemci mohou i na knižním trhu nalézt mnoho knih na toto téma a na internetu miliony odkazů. Následující odstavce jsou vybrány s ohledem na rozsah článku a tak, aby obsáhly dle mého názoru ty nejdůležitější oblasti, kde může přírodní medicína v léčbě psů pomoci.
Onemocnění kloubů
Preparáty na podporu kloubní výživy jsou jedny z mála, kde byly vynaloženy jejich výrobci nemalé peníze na testování účinku. Jsou používány hojně v humánní medicíně a v posledních letech se jejich použití rozšiřuje i ve veterinární medicíně. Ze své zkušenosti mohu říci, že jednoznačně mám výborné zkušenosti s používáním chondroprotektiv ve své praxi. Jsem přesvědčena, že účinnější jsou preparáty obsahující více účinných látek. Konkrétně se jedná o glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, kyselinu hyaluronovou, kolagen a MSM. Stejně jako ve veterinární medicíně máme tuto kombinaci k dispozici ve formě tablet, prášku nebo tekutiny. Záleží pak na velikosti psa a jeho preferenci, jakou formu majitel zvolí. Kromě těchto běžně dostupných doplňků lze využít také čistou kyselinu hyaluronovou, kterou aplikuje veterinární lékař intravenózně v týdenních intervalech dle potřeby.
U některých pacientů zejména s lehčím degenerativním onemocněním kloubů lze nasazením kloubní výživy dosáhnout snížení dávky nebo úplného vysazení léků proti bolesti a zánětu. To je důležité zejména u pacientů s dlouhodobou medikací.
Další možností jsou preparáty s obsahem extraktu z novozélandských měkkýšů. Jsou vhodnou alternativou k výše uvedené kombinaci.
Antiparazitika
Na mýtus, že odčervit psa lze i česnekem, bych se nespoléhala. Antiparazitární účinek česneku nebyl nikdy skutečně prokázán, a pokud potřebujeme zvíře opravdu zbavit vnitřních parazitů, rozhodně bych se uchýlila k tradičním lékům. Zejména proto, že parazitózy patří vesměs k zoonózám a tak pes šířící zárodky parazitů může být zdrojem nákazy pro člověka. Na trhu jsou i výrobky určené pro psy s obsahem česneku, a tak pokud přesto chcete v prevenci parazitární invaze zkusit přírodní léčbu, není třeba nutit psího miláčka k pravidelné konzumaci česnekových stroužků. Při odčervování pak mohou majitelé podávat preparáty s obsahem probiotik a prebiotik, které pomáhají po rozpadu parazitů obnovit střevní mikrofloru.
Co se týká vnějších parazitů, máme k dispozici obojky i spot on s obsahem přírodních účinných látek odpuzujících blechy i klíšťata. Pokud se majitelé rozhodnou je vyzkoušet, často se pro ně vrací.
Močový aparát a selhání jater
Selhání ledvin a jater jsou bohužel poměrně časté zdravotní problémy psů. Zachování funkce obou orgánů je pro život nezbytné a tak jakýkoli preparát, který může v této situaci našim pacientům pomoci, je vítán. Je to jedna z mála indikací, kdy přírodní preparát přijme i jinak zcela skeptický majitel. Na trhu je několik preparátů obsahujících směs přírodních látek zlepšujících funkci ledvin a jater. Nejsou určeny jako monoterapie, přidáváme je k tradiční léčbě, podle stupně ledvinné nebo jaterní dysfunkce k dietním opatřením nebo infuzní terapii. Stejně tak máme k dispozici doplňky určené k podpůrné léčbě močových infekcí a chronických zánětů močových cest.
Bachovy esence
Ti, kdo čtou tento časopis pravidelně, se už s „bachovkami“ v mých příspěvcích setkali. V mé ordinaci je používáme rády a často. Indikací je mnoho, zejména tam, kde příčina problému spočívá v narušení psychiky zvířete, ať už je jakéhokoli původu. Bachovy esence jsou jednotlivé substance pocházející z různých rostlin, které ve správně namíchané směsi ovlivňují mysl člověka nebo zvířete. Pro namíchání směsi na konkrétní problém je třeba obrátit se na specialistku, která podle popisu obtíží nebo potřeb zvířete dokáže zvolit správné složení kapek. Ty se pak kapou v dávkách 4 kapky v intervalech dle intenzity problému. My je používáme s velkým úspěchem například při zklidnění probouzení pacientů po operacích, při léčbě falešné březosti, pro ovlivnění svědivosti při alergických onemocněních, při prevenci strachu z petard a obecně při stresových situacích.
Homeopatika
Další často používaná léčiva jsou homeopatika. Jsou to přírodní substance podávané ve velmi vysokém ředění, jejichž účinek je založen na principu léčení choroby lékem s podobným efektem, jako je samotný léčený problém. Tzn. např. průjem je léčen rostlinným extraktem, který v běžné koncentraci průjem vyvolá. Na rozdíl od bachových esencí, které jsou univerzálnější, homeopatika je nutno nasazovat po pečlivém zvážení všech okolností a příznaků nemoci. Pravděpodobnost úspěchu je větší, je-li tím, kdo je aplikuje, lékař – homeopat. Takové specialisty máme i ve veterinární medicíně. Ve své praxi používám s velkým úspěchem homeopatika např. při léčbě papilomatozy.
Podpora imunity
Stejně jako lidský imunitní systém potřebuje i ten zvířecí v některých situacích pomoci. Zejména při opakovaných infekcích dýchacího nebo močového traktu, ještě naléhavěji ve stejných situacích u štěňat. Při hojení ran, hlavně kousných, při chorobách kůže, virózách, parazitózách, chronických trávicích obtížích a mnoha dalších oblastech se uplatní léky podporující funkci imunitního systému. Ve veterinární medicíně používáme stejné účinné látky, jako v medicíně humánní – především z oblasti imunoglukanů. K dispozici máme preparáty přímo pro zvířata, v této indikaci lze ale z důvodu identické účinné látky použít i humánní léčiva. Podle velikosti psa volíme formu sirupu nebo kapslí.
Některé preparáty z této skupiny veterinárních imunostimulantů mají obtížně identifikovatelné složení. Popis „četné účinné látky čistě přírodního původu“ sice nezní úplně přesvědčivě, ale veterinární lékař je může pro konkrétní pacienty doporučit, neboť s nimi má v některých indikacích výborné zkušenosti.
Surové rostlinné extrakty
Úplně stejně, jako používáte k omývání ran heřmánkový, šalvějový nebo řepíkový odvar, můžete je použít k sanaci ran u svého psa. Bylinné odvary určené k vnějšímu použití účinkují výborně. Je jen třeba ohlídat, aby si je pes neolizoval. Zhoršuje tím hojení rány a v některých případech mohou u psa vyvolat zvracení. Stejně tak, pokud jste zvyklí pít bylinné čaje, ty mohou v mnoha případech u psa způsobit trávicí potíže. Na rány pak lze využít listů Aloe vera, stačí list pouze zlomit a gel z něj vytékající přiložit přímo na ránu.
Pár slov na závěr…….
Přírodní preparáty používám často a ráda. Máme jich ale k dispozici tolik, že je skutečně obtížné se v nich orientovat a tak se každý z nás řídí především svými zkušenostmi. Pro představu – spočítala jsem preparáty nabízené v této oblasti jedním z největších veterinárních distributorů – je jich jen pro psy celkem 490, z toho kloubních preparátů je 175. Majitelé mají jako zdroj informací svého veterinárního lékaře, zkušenosti své a svých známých a pak také v dnešní době nepostradatelný internet. Přeji Vám, čtenářům i Vašim psím miláčkům, ať Vám přírodní léčiva přinášejí zdraví. A pokud v jejich účinek nevěříte, poslechněte radu svého lékaře nebo veterináře a zkuste je, možná budete překvapeni.
