25.11.2018

Venkovní teploty jsou typicky pro toto roční období nízké, prostředky městské hromadné dopravy jsou opět plné kašlajících a kýchajících lidí. Sedíce v takové tramvaji, přemýšlela jsem o vhodném tématu nového přípěvku. A uvědomila jsem si, že i kočky mají tato onemocnění a v zimě se jejich frekvence zvyšuje. A hle, pojetí článku bylo na světě.

Klinické příznaky

První, čeho si majitel většinou všimne, je kýchání. Nejdříve jen občas, pak začne kočka při kýchání produkovat nejprve hlenovitý, později hnisavý sekret. Přidává se postižení očních spojivek, nejprve zarudnutí, pak hlenohnisavý výtok z očních koutků. Kočka oči mhouří, kýchá, je smutnější a sníží se také příjem potravy. Tělesná teplota se zvyšuje, ve vážnějších a neřešených případech přichází ztížené dýchání a apatie.

Jaké jsou příčiny zánětu?

Záněty horních cest dýchacích mají stejně jako u člověka hlavní příčiny ve virové a/nebo bakteriální infekci. Z virů se na rozvoji onemocnění podílí zejména kalicivirus a herpesvirus, bakteriální patogeny pak zahrnují hlavně bakterie Bordetella bronchiseptica a chlamydie (Chlamydophila felis). Zmíněné viry jsou příčinou až 90% zánětů horních cest dýchacích u koček. Bakterie je pak opět podobně jako u nás často až sekundární komplikací virové infekce.

Jak vlastně kočka onemocní?

Výše zmíněné patogeny jsou vysoce infekční. Nemocná kočka je vylučuje slinami a sekrety z očí a nosu. Ostatní kočky se mohou nakazit buď přímým kontaktem s ní, nebo nepřímo infikovanými předměty z jejího okolí – misky na vodu a jídlo, kočkolit, pelíšek nebo hračky. Většinou ale k nákaze dochází přímým kontaktem, neboť tyto viry ani bakterie nepřežívají v prostředí dlouhou dobu a snadno se likvidují běžnými desinfekčními prostředky. Přenašečem nákazy může být i kočka, která se právě zotavila z akutní fáze choroby a také matka – přenašečka, která může nakazit právě narozená koťata.

Kolik dní choroba přetrvává

Inkubační doba od nákazy do rozvoje klinických příznaků jsou tři až deset dní. Nekomplikované případy probíhají pak jeden až tři týdny, než dojde k uzdravení, v závislosti na vyvolávajícím patogenu. Průměrná doba nemoci je týden až deset dní, během kterých je kočka pro ostatní kočky infekční.

Diagnostika

V naprosté většině případů stačí ke stanovení správné diagnózy jen klinické příznaky. Identifikace patogenu se provádí jen ve výjimečných případech, například u chovných jedinců nebo při nedostatečné odpovědi organismu na léčbu. Jako vzorek pro laboratorní vyšetření jsou odebírány sekrety z nosu a očí, pro stanovení přítomnosti chlamydií provádíme stěr ze spojivkového vaku. Dostane-li se infekce do dolních cest dýchacích, je možné získat vzorky pro vyšetření výplachem průdušnice fyziologickým roztokem při proceduře zvané endotracheální laváž. V případě chronických obtíží je pak diagnostický protokol doplněn ještě o RTG hlavy a hrudníku.

Léčba

Nekomplikované případy se včasným zahájením léčby mohou být léčeny symptomaticky lokálními antibiotickými preparáty. Aplikujeme především oční kapky, které pomohou eliminovat bakteriální složku vyvolávajících patogenů. Nepomohou sice v boji proti virovým agens, ale tím, že zničí bakterie, pomohou imunitnímu systému lépe se vypořádat i s viry. Zejména u těžších případů a malých koťat proto aplikujeme širokospektrální antibiotika i celkově. Pro úlevu koček, které mají plné nosní dutiny a oteklou nosní sliznici, můžeme využít sekretolytika, stejně jako je užíváme my sami – například acetylcystein. V případě masivního výtoku je nutné důkladně čistit oči i nos vlhkou měkkou gázou. Postižená kočka má také omezené čichové vnímání a často je proto snížena jejich chuť k jídlu, které necítí. Podáváme proto mírně ohřáté kvalitní vlhké krmivo, které pro takovou kočku může být atraktivnější. Opravdu závažné případy, apatická zvířata nepřijímající krmivo vůbec, dehydratované a s horečkou, bývá nutné hospitalizovat pro intenzivní terapii s intravenózním podáváním tekutin a agresivní antibiotickou intervenci.

Existuje prevence?

V současné době máme k dispozici široce využívanou vakcínu, účinnou proti kočičímu herpesviru a kaliciviru. Na trhu je vakcína obsahující také antigen Chlamydophila felis, tu je ovšem vhodné aplikovat tehdy, kdy skutečně hrozí tato nákaza. Vakcinace herpesvirovým a kalicivirovým antigenem je velmi důležitá zejména tam, kde se vyskytuje mnoho koček na jednou místě, tedy například v kočičích útulcích. Také majitelé, kteří mají mnoho koček s volným pohybem do venkovních prostor, by měli pravidelnou vakcinaci provádět. Též chovatelé by měli dbát na to, aby jejich chovná zvířata byla pravidelně očkována. A nakonec je velmi důležité, aby koťata po odstavu odcházela očkovaná do nových domovů. Nejen primovakcinace, ale i revakcinace na pravidelné bázi, tedy podle očkovacího schématu, zaručuje dlouhodobou ochranu koček proti těmto infekcím. Kromě cílené vakcinace je při eliminaci a prevenci chorob přenosných prostřednictvím chovatelských pomůcek velice důležitá hygiena prostředí. Mám tím na mysli mytí a desinfekce misek na vodu a potravu, čištění beden s kočkolitem, praní dek a pelíšků, kartáčů, hraček apod. Nesmíme zapomínat zejména v útulcích a hotelích také mytí a desinfekci rukou tamního personálu.

A co nově příchozí kočka?

Pořizujeme-li si nového kočičího člena domácnosti, může vždy znamenat zdravotní riziko pro původní kočičí obyvatele domácnosti. Pokud jsou tato zvířata očkovaná, neměla by být ohrožena vakcinovanými chorobami. V některých případech se může rozvinout velmi mírná forma onemocnění, která během několika dní sama odezní. Stejně tak je vhodné, aby i ona nově příchozí kočka byla očkovaná. Měla by být klinicky zdravá, bez jakéhokoli výtoku z očí nebo nosu. Zvíře, které takové příznaky vykazuje, by nemělo být až do uzdravení a následující tři týdny do domácnosti s kočkou v žádném případě převzato.

Přenos na člověka

Výše zmíněné virové infekce jsou vysoce druhově specifické a na člověka přenosné nejsou. Bakteriální agens mohou velmi zřídka, zejména u lidí s postižením imunitního systému, vyvolat infekci. Především kočičí chlamydie může způsobit zánět spojivek spojený s hnisavým výtokem. Samozřejmě nemusím říkat, jak důležité je dodržovat správnou hygienu rukou. Mějte ovšem na paměti, že takové případy jsou velice vzácné.