10.6. 2003
Oční víčko je velmi citlivý orgán, jehož onemocnění bývají poměrně častá a pro zvíře stejně jako pro člověka velmi nepříjemná.
U psa se choroby víček rozdělují na postižení horního, spodního a třetího víčka.
První kapitolou jsou u psů především některých plemen vrozené vady utváření horních a spodních očních víček. Častou vadou např. u šarpejů je tzv. entropium – vchlípení celého okraje víčka nebo jeho části postihující jedno nebo obě víčka. Směrem k oku obrácené řasy způsobují neustálé dráždění oka, jeho bolestivost a zvýšený slzotok. Pes má téměř stále výrazně přivřená víčka a pomrkává. Tento stav může přejít až v hnisavý zánět spojivky a v těžký zánět rohovky – což je vrchní vrstva očního bulbu. Tento stav je třeba řešit včas chirurgicky, než se na rohovce vytvoří vředy a jizvy.
Na druhou stranu vychlípené víčko se nazývá ektropium, kdy je vidět velká část spojivky, která je za normálního stavu schovaná za okrajem víčka. Taková spojivka je náchylná k častým zánětům, které vyžadují aplikaci antibiotik. U mírného stupně ektropia není třeba provádět chirurgickou úpravu víček, ale je nutno spojivku udržovat v čistotě vyplachováním očními čistícími roztoky. U některých plemen, např. u basetů, je takové utváření víček normální.
Dalším postižením víčka je tzv. districhiasis, což je výskyt abnormálně umístěné řasy, která roste z vnitřní strany víčka a dráždí oko. Tato řasa je velmi špatně viditelná a pro její identifikaci je třeba důkladného vyšetření víčka. Na tuto možnost je třeba se zaměřit při často se opakujících zánětech spojivky a rohovky, které špatně reagují na léčbu antibiotiky. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění malé části víčka, z níž řasa vyrůstá.
Na víčkách a v jejich okolí se může vyskytovat lokální forma demodikozy, o níž byl jeden z minulých sloupků. Tento parazit zde způsobuje ztrátu srsti bez příznaků onemocnění kůže. Zvýšený výskyt je u labradorských retrieverů.
Kůže víček může podléhat zánětům při lokálních infekcích bakteriemi nebo plísněni, při některých celkových onemocněních. Pro jejich léčbu se většinou používají lokální antibiotika nebo celková antibiotická léčba.
U psů může dojít k výhřezu slzné žlázy třetího víčka, což se projeví červenou výdutí, která se dostává přes okraj třetího víčka. To je pro psa nepříjemné, vyžaduje to lokální terapii oční mastí snižující zánět a otok žlázy, nebo malý chirurgický zákrok spočívající ve vrácení žlázy zpět, nebo v jejím odstranění.
Na očních víčkách se mohou vyskytovat tumory nebo bradavice. Jejich včasné chirurgické odstranění je nutné, než dojde k jejich výraznému zvětšení.
