23.2.2009
Děti a psi určitě patří k sobě a rozhodně je pro vývoj dítěte prospěšné, když může vyrůstat se psem.
Pokud existuje třeba jen dočasně nějaká překážka, proč psa mít nemůžeme, je důležité neizolovat děti od psů i když se jich třeba sami bojíme, protože dítě se bude se psy určitě v budoucnu často potkávat a není nic horšího než neustálým varováním dítěte v něm vypěstovat přesvědčení že každý pes je krvelačná bestie a je nezbytné před ním utéct. Je to velmi smutný pohled na matku, která drží ve vzduchu svoje dítě a před ní stojí s tázavým pohledem pes vrtící ocasem.
Na druhé straně nenecháváme své dítě hladit každého cizího psa, aniž se domluvíme s majitelem, že může a i pak velmi bedlivě sledujeme chování psa a jakékoli náznaky nepřátelství. Také jsem měla případ malého jezevčíka, který k nám opakovaně přicházel na vyšetření, že pokousal dítě, neboť přes varování majitelky ho stále cizí maminky nechávali hladit své děti s tím, jak je roztomilý.
To je také důležité – pokud je člověk poraněn psem, je ze zákona povinnost majitele přivést psa na klinické vyšetření neprodleně po poranění i pokud je očkován proti vzteklině.
Celkově bych zvolila dva úhly pohledu – co bylo dřív, dítě nebo pes?
- Dítě: pokud máme malé dítě a rozhodneme se pořídit si psa, je důležité věnovat pozornost několika okolnostem. Štěně je vhodné odebrat od feny ve věku 7 týdnů, kdy je to možné a pokud možno ne později, tento věk je totiž důležitý pro správnou socializaci a zvykání na nové prostředí a „smečku“. Nenechat se umluvit chovatelem, který se potřebuje zbavit štěňat, která mu doma zůstala, že to bude určitě bez problémů. Úplně nejlepší je, pokud štěně pochází od chovatele, kde bylo v kontaktu s malými dětmi – to je případ naší Adélky. Musíme být opatrní na to, jak dítě se štěnětem zachází a vysvětlit mu co smí a co ne. Pokud máme dítě trochu starší (předškolní věk), mělo by už chápat, co to znamená, když pes zavrčí a co když vrtí ocasem a olízne ruku. Že není vhodné psa rušit při krmení nebo mu dokonce brát misku. Někteří psi si nechají líbit vše, někteří ne. Přesto je nesmyslné říkat – náš pes by našemu dítěti nikdy neublížil, mohu je nechat klidně samotné. Pes je pes a dítě může vždy udělat něco, co mu nebude příjemné a ohnat se. Vysvětlit dítěti, že pes je živá bytost a musí mít svůj prostor (pelíšek), kam mu nikdo nesmí především v době, kdy chce odpočívat.
Asi od věku 7 let lze dítěti svěřit určitou část péče o psa – krmení, vodu. Osobně nejsem příznivcem aby malé dítě psa samo venčilo – nikdy nevíte, co se může stát a to i u psa malého plemene. Natož velkého, pokud ho dítě fyzicky nezvládne.
2. Pes: Po příchodu domů z porodnice je ideální nechat miminko pejskovi očuchat a nadále se o psa starat stejně jako předtím, hladit ho, mazlit se s ním, chodit na procházky aby neměl pocit, že je dítě příčinou jeho zanedbávání.
Zdravotní hledisko:
Některé nemoci jsou přenosné ze psa na člověka a děti jsou vysoce riziková skupina. Takže je velmi důležité štěně pravidelně odčervovat – štěně do roka každé 2 měsíce, dále 4x ročně. Pravidelné očkování je samozřejmostí. Blechy mohou přenášet tasemnice, proto dbejte na prevenci – pravidelně aplikujte vnější antiparazitika.
Také je důležité naučit dítě pravidelnému mytí rukou před jídlem a po návratu z procházky.
Domluvit se s veterinárním lékařem a při každoročním očkování nechat psa důkladně vyšetřit, i některá kožní onemocnění jsou přenosná na člověka.
