Praha 6 – Dejvice

Roztoky, 252 63

Alergická onemocnění psů a koček

 

30.5.2007

Zima sice nebyla letos ani dlouhá ani mrazivá, přesto se lidé i zvířata na příchod jara těší stejně jako každým rokem. Bohužel kromě sluníčka, tepla a dobré nálady s sebou spousta jarních květů přináší i více alergií. Skoro každý člověk má ve svém okolí nějakého alergika a tak ví, jak může být alergie nepříjemná.

Alergie je přehnaná reakce (alergická reakce) imunitního systému na tzv. alergen. Tím může být v podstatě cokoliv v prostředí, kde se zvíře nebo člověk pohybují. Velmi často to bývají např. pyly rostlin, parazité – např. blechy nebo roztoči, chemikálie, ale také potraviny. Alergenem mohou být v případě tzv. autoimunitních onemocnění dokonce buňky vlastního těla.

Intenzita alergické reakce můře být různá – od velmi mírné (kožní projevy) až po život ohrožující (anafylaktický šok –  např. při alergii na penicilín). Naštěstí většina alergických reakcí patří mezi ty mírné, život pouze znepříjemňující.

Alergie u zvířat postihují velmi často kožní systém. Hlavním příznakem je svědění a následné intenzivní olizování případně drbání postižených míst. Kůže bývá zarudlá, někdy s vypadávající srstí. Intenzivním lízáním si zvíře může přivodit druhotný zánět kůže. Ve slinami zvlhčené, alergií narušené kůži se snadno pomnoží patogenní bakterie a kůže začne hnisat. V takovém místě se vytvoří z hnisu krusta a postižená plocha se velmi rychle zvětšuje. Kůže pod krustou opět intenzivně svědí, pes si ji drbe nebo líže a stav se zhoršuje. V této fázi je potřeba řešit nejen hnisavý zánět kůže, ale též vyvolávající příčinu (alergie). Typickým příkladem takového typu alergické reakce je tzv. atopie- reakce na vzdušný alergen (např. pyl), kdy se hnisavé místo objeví na tvářích pod uchem. Predisponovaným plemenem je např. zlatý retriever. K dalším místům, kde se objevuje zarudlá kůže a svědivost při atopii, je také vnější zvukovod, packy nebo břicho. Proto se také u psů postižených atopií nebo např. alergií na krmivo často opakují záněty v uších.

Alergie na krmivo je další běžnou alergií, která se kromě výše zmíněných kožních potíží projevuje také častými průjmy nebo zvracením.

Na jaře se také stejně jako u člověka objevuje postižení jiného orgánového systému – časté záněty spojivek, výtoky z očí a nosu. V takovém případě lze z volně prodejných léků vyzkoušet např. Visine oční kapky, Lacrysin nebo Evercil oční kapky. Aplikují se 2x – 3x denně, dokud zarudnutí spojivek nezmizí. V případě potřeby klidně dlouhodobě. Pokud se stav nelepší, je třeba navštívit veterinárního lékaře.

A jaká je diagnostika alergií?

Vzhledem k velkému množství různých klinických příznaků alergických reakcí je podezření na toto onemocnění vyslovováno poměrně často. Stejně tak se běžně přistupuje k léčbě bez odpovídající diagnostiky, která je ale nezbytná.

V současné době máme několik různě vhodných způsobů jak alergii potvrdit nebo vyloučit. První nejspolehlivější možností jsou tzv. kožní alergické testy (KAT). Ty se provádějí též v humánní medicíně. Test spočívá v intradermální (nitrokožní) aplikaci jednotlivých alergenů a následném vyhodnocení reakce v místě vpichu. Hodnotí se několik desítek nejběžnějších alergenů. Výhodou testu je jeho spolehlivost, nevýhodou složitost provedení a finanční náročnost. Zvíře je nutné uvést do stavu mírného obluzení – analgosedace (viz sloupek anestezie), po té je oholena poměrně velká část srsti na boku. V oholené části jsou pak aplikovány alergeny. Pokud je test na některé alergeny pozitivní, je možné nechat vyrobit tzv. hyposenzibilizační sérum. Malé dávky tohoto séra se pak aplikují pacientovi během jednoho roku v určitých intervalech. Cílem je oslabení až vymizení alergické reakce. Úspěšnost léčby je asi 50% – 70 %. Bohužel cena testu a séra je několik tisíc korun a provádí ho jen některá specializovaná pracoviště.

Další variantou je stanovení IGE protilátek a alergenů v krevním séru. IGE protilátky jsou právě ty, které jsou vytvářeny při alergických reakcích, takže sama jejich zvýšená hladina ukazuje na alergické onemocnění. V krvi lze stanovit opět několik desítek alergenů stejně jako při KAT. Na spolehlivost tohoto testu se ale různí názory, já osobně s ním mám poměrně dobré zkušenosti. Bohužel se cena tohoto vyšetření během posledního roku značně zvýšila – stojí nyní přibližně 3600,- Kč. Jeho nespornou výhodou je snadné provedení – pouhý odběr krve, nelze ale na jeho základě vyrobit hyposenzibilizační sérum.

Po provedení některého z výše uvedených testů má majitel v ruce výsledek, z něhož vyplývá, kterým alergenům by se mělo jeho zvíře vyhnout. Stanovují se venkovní alergeny – např. pyly různých rostlin, domácí alergeny – např. plísně, domácí roztoči, blechy a potravní alergeny. Bohužel ne všechny je možné z okolí zvířete vyloučit. Jednoznačně lze ovlivnit potravní alergeny, to je také hlavní důvod provádění tohoto testu. Další možnost jak odhalit nevyhovující součást stravy je zavedení tzv. hypoalergenní diety. Ta spočívá v podávání jiného než běžného druhu masa s přílohou – doma připravovaného nebo ve formě granulí či konzerv. Sem patří např. jehněčí, králičí nebo rybí maso. Osobně v tomto případě doporučuji využít nabídky mnoha firem vyrábějících krmení a zakoupit hypoalergenní dietu profesionálně připravenou. Tento druh stravy se podává několik týdnů, a pokud příznaky alergie vymizí (svědivost, chronické zvracení nebo průjmy, zarudnutí kůže), postupně se přidávají ostatní složky potravy, až se při znovuobjevení příznaků zjistí příslušný potravní alergen.

 

 

 

Videa z receptáře

Kočičí koutek

Psí koutek

Ostatní zvířata

Nejnovější příspěvky