3.1. 2003

Zdravotní stav tkání dutiny ústní je velmi důležitou, ale často opomíjenou součástí celkového zdravotního stavu. Jedná se především o dásně a zuby, jejichž postižení spolu zpravidla úzce souvisí.

Dáseň je tvrdá struktura, která obklopuje krček zubu a drží ho v zubním lůžku. Nejčastějším onemocněním dásně je zánět. Postihuje psy i kočky a je způsoben nahromaděním patogenních bakterií při okrajích dásně. Zhoršující se zánět může vyústit v postupné odumírání dásně až její zhnisání a bakterie mohou pronikat i do hlouběji uložených struktur, jako je zubní lůžko a čelist. Tento proces má za následek uvolňování zubu z lůžka a jeho možnou ztrátu. To je jen jeden ze závažných důsledků zánětu dásně. Rychle se množící patogenní bakterie proniknou v důsledku prohlubování stavu do krevního oběhu a mohou se usadit v kterémkoliv dalším orgánu, kde způsobí zánět nebo vytvoří opouzdřené ložisko  – absces. Výsledkem je také výrazné zatěžování imunitního systému, který se infekci brání. Toxické produkty zánětu dásně, které je nutno z organismu vyloučit, silně zatěžují příslušné orgány – játra a ledviny a to může způsobit jejich postupné selhání.

Zánět dásní je častější u starších psů malých plemen a u starších koček. Může se objevit i u štěňat při výměně mléčného chrupu.

Prvním příznakem, kterého si majitel většinou všimne, je výrazný zápach z dutiny ústní.

Dále se zánět projevuje změnou barvy okraje dásně ze zdravé růžové do červené až fialové, mírným otokem dásně a zvýšenou krvácivostí při doteku. Zvíře se brání manipulaci v okolí dutiny ústní a může se objevit i nechuť k příjmu potravy v důsledku bolestivosti dásně.

Toto onemocnění je v naprosté většině případů spojeno s výskytem zubního kamene různého stupně. Zubní kámen, který odtlačuje dáseň od zubu, tím umožní průnik bakterií. I když zubní kámen je na první pohled viditelnější než zánět dásní, je třeba si uvědomit, pro organismus je z výše uvedených důvodu zánět závažnější. Vzhledem k spojení mezi oběma chorobami je třeba také obě léčit.

Léčba zánětu dásní může být lokální a celková. Lokální spočívá v oplachování okrajů dásně různými preparáty –  ze své praxe mohu doporučit nejlépe 3% peroxid vodíku 1x – 2x denně. Je možno použít též různé rostlinné odvary doma připravené nebo koupené v lékárně.

Účinnější je celková léčba, ke které se přistupuje v případě pokročilých případů, neúspěchu lokální léčby nebo pokud pacient odmítá spolupráci při  lokální léčbě. Pak používáme antibiotika v tabletách, která jsou přímo určena pro léčbu zánětu dásní.

Dalším onemocněním dásně je tzv. epulis, kdy se dáseň v okolí některých zubů zvětšuje. Postiženi bývají často starší boxeři. Přerostlá dáseň se odstraní elektokauterem v celkové anestezii.